Foto: Freepik, Ilustrační obrázek, Cigarety - kouření
Kouření na balkóně v panelovém domě v mnoha případech vyvolává vášnivé diskuze, debaty, spory a hádky. Nepříjemnosti trápí jak kuřáky, tak nekuřáky. S problémem kouření na balkóně v paneláku se potýká i jedna z našich čtenářek.
Redakci našeho magazínu se ozvala jedna z našich čtenářek, aby si takzvaně postěžovala na nepříjemnosti v souvislosti s kouřením na balkónech. Na její příběh se můžete podívat spolu s námi a dozvíte se také, jak se na danou problematiku dívá právník.
Kouření na balkóně
S manželem jsme před lety koupili byt v paneláku. Nebyl to sice můj vysněný domek na vesnici, ale co. V paneláku to má také své výhody, říkala jsem si tenkrát. Rychle jsme se zabydleli a v bytě jsme vychovali naši dceru, která v době nastěhování měla deset let. Byt má okna a balkón na jih, takže o sluníčko nouze nebyla. Já jsem každou volnou chvilku trávila na balkóně našeho bytu, odkud máme úžasný výhled do parku. Na balkóně jsem pěstovala květiny a dokonce nám tam každý rok dozrávala rajčátka. Zkrátka, na panelák jsem si zvykla a už jsem nelitovala, že jsme zakotvili ve městě.
Já i manžel jsme nekuřáci, ale nejsme puritáni
Manžel a ani já nekouříme. Nikdy jsme nekouřili, ale také jsme nikdy kuřákům jejich zlozvyk nekomentovali a vůči kuřákům žádnou averzi nemáme. V mém případě bych měla spíš říct, že dřív jsem neměla.
Půjčování auta se člověku může pořádně vymstít. Své o tom ví pan David, který se musel zpovídat policii
Byt pod námi dali majitelé do pronájmu. Nové nájemníky jsme moc nepotkávali. Nemám v povaze nikoho soudit, když ho neznám, ale oni, hlavně teda on, mi prostě nesedli. Když jsem souseda potkala ve výtahu, do nosu mě vždy praštil závan alkoholu a cigaret. Čert to vem, je to koneckonců jeho život. Jenže pán z této nájemní dvojice často kouřil na balkóně a ne jednu cigaretu, ale vždy i několik hodin v kuse. O víkendech se ze spodního bytu linul dokonce i zápach marihuany. Moje milované odpočívání na balkóně vzalo za své. To se prostě nedalo.
Zkusili jsme to po dobrém
Vydrželi jsme to dva měsíce. Manžel se rozčiloval a doma nadával, já moc nevětrala a dávala si dohromady, co sousedům řeknu.
Uplynuly dva měsíce od nastěhování nových sousedů. Venku už bylo opravdu teplo a mě došla trpělivost. Odhodlala jsem se a zazvonila u dveří spodního bytu. Přišel mi otevřít pán. Slušně jsem pozdravila a dostalo se mi odpovědi – dobrej. „Sousede jdu vás poprosit, jestli byste nemohl to kouření na balkóně alespoň omezit. Mě nevadí, když si zapálíte, ale celé dny se to prostě vydržet nedá. Nešlo by s tím prosím něco udělat? Omezit to? A jeho reakce? Než mi soused přibouchl dveře před nosem, zařval na mě: „Já si budu hulit kdy a kde chci, babo!“
Doma jsem vše vylíčila manželovi. Měl tendence jít si to se sousedem osobně vyříkat, ale to jsem nechtěla.
Kouření na balkóně souseda se vyřešilo samo
Kouření na balkóně u souseda se stalo naší noční můrou. Po mé návštěvě se k tomu přidalo i večerní popíjení na balkóně a halasení někdy i přes půlnoc. Překulil se další měsíc. Dcera mě a manžela pozvala na týden k sobě a my rádi jeli.
Když jsme se vrátili domů, šla jsem hned na balkón zalít kytky, které ještě po týdnu bez zálivky žily. Něco bylo jinak, žádný smrad ze spodního bytu. Že by nebyli dole doma? Ale hlasy slyšet byly. Večer jsem si sedla na balkón a nic. Po smradu z cigaret ani známka. Ještě jednou jsem zalila kytky a chystala se jít dovnitř, když na mě promluvil ženský hlas. „Sousedko, jste tam? Já jsem vám jen chtěla říct, že s těma cigárama a kouřem už problémy nebudou.“ Mluvila ke mě sousedka ze spodního bytu. Naklonila jsem se přes zábradlí a pozdravili jsme se. Dozvěděla jsem se pak ještě, že její přítel se odstěhoval a už se nikdy nevrátí. O výstupu, který jsem s jejím přítelem měla, věděla. Omlouvala se. Slíbila, že byt už cigaretovým kouřem zamořený mít nebudeme.
A nemáme. Po pár týdnech si sice našla novou známost a také kuřáka, ale co je jedna cigareta jednou za čas oproti tomu, co jsme zažili. My měli štěstí, že to osud vyřešil sám, ale vím, že jinde někdo jiný třeba řeší to samé a větrat stále nemůže.
Jak to vidí advokát?
Na otázky, které se týkají témata příběhu naší čtenářky odpovídá advokátka Kateřina Mencnerová.
Platí nějaká všeobecná pravidla (zákony), která se týkají kouření na balkóně?
V současné době neexistuje žádný zákon, který by plošně zakazoval kouření na balkonech. Podle občanského zákoníku však platí, že každý obyvatel domu je povinen zdržet se takového jednání, které by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovalo ostatní, ať už kouřem, zápachem či jinými imisemi.
Když chci sousedovo kouření na balkóně omezit, nebo přímo zakázat, mám šanci?
Zcela upřímně, prosadit úplný zákaz kouření na balkonech není jednoduché. Pokud jste kouřem výrazně a opakovaně obtěžováni, doporučuji nejprve situaci řešit v rámci sousedských vztahů domluvou. Pokud tato cesta selže, lze se obrátit na správce domu, družstvo nebo společenství vlastníků, které může přijmout pravidla upravující kouření. V krajním případě je možné obrátit se na soud, avšak úspěch závisí na konkrétních okolnostech a zejména na prokázání, že obtěžování opravdu přesahuje únosnou míru, což může být kámen úrazu.
Na druhou stranu – když jsem si pořídil byt s balkonem, abych na něm mohl kouřit a teď mám najednou zákaz, mohu se bránit?
Pokud byl zákaz kouření na balkóně nařízen soudem, můžete se bránit ve formě odvolání v rámci daného soudního řízení. V případě, že byl zákaz odhlasován na shromáždění společenství vlastníků jednotek, protože jsou balkony společnou částí domu, můžete se bránit například žalobou na neplatnost usnesení shromáždění.
Zdroj: Autorský text
