„Rodinná oslava byla poslední kapka,“ stěžuje si paní Tamara. Po poznámce manžela před všemi oznámila rozvod

Rodinná oslava se proměnila v malé drama. Bouchly ve mě saze a pěkně od plic jsem manželovi řekla všechno, co ve mně do té doby jenom doutnalo. Před tchyní a tchánem jsem oznámila, že se chci rozvést.

Dlouhodobé manželské spory naší čtenářky vygradovaly v ten nejméně vhodný moment. Na rodinné oslavě se už neudržela a manželovi vmetla do tváře vše, co ji v poslední době trápilo. Celá událost měla bohužel poměrně dost nechtěných svědků.

Rodinná oslava pro mě skončila předčasně

Čtenářka našeho magazínu, paní Tamara (jméno bylo redakcí změněno) se nám svěřila s tím, jak v ní doslova a do písmene bouchly saze a jak manželovi vmetla do tváře vše, co jí v poslední době trápilo. Zároveň svému manželovi řekla, že už dlouho zvažuje rozvod a že je rozhodnutá. Bohužel její plamenný proslov k manželovi slyšeli všichni, kteří byli na oslavě, včetně tchyně a tchána.

Na oslavu se mi nechtělo

Na oslavu narozenin mojí tchyně se mi vůbec nechtělo. Ne že bych měla vyloženě něco proti mojí tchyni, ale nechtělo se mi před nikým přetvařovat. Věděla jsem, že to bude jenom velké divadýlko. Šťastná rodinka. Jenomže to už jsme s manželem dávno nebyli. Poslední dobou u nás byly hádky na denním pořádku, nebo zase celé dny ticha.

„Manžel uvěřil lžím mého tchána a já musela utéct,“ popisuje paní Denisa. Po porodu se nejspíše rozvede

Dřív takový nebýval. Hodně jsme se spolu smáli. Povídali jsme si a rádi jsme trávili čas spolu. Když se narodila dcera, manžel byl štěstím bez sebe. Po půl roce se ale začal měnit. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem se hodně věnovala malé a na něho najednou nebylo tolik času, ale začali jsme se pomalu odcizovat. Uběhl rok a doma atmosféra houstla čím dál tím víc. Manžel se vracel z práce čím dál tím později. Schovával si přede mnou telefon. Když přišel domů, podíval se na malou, dal si večeři, svalil se na gauč a do ložnice chodil až když jsem spala. Intimita a cokoliv v ložnici najednou bylo tabu. Když jsem se k němu v posteli přitulila, odbyl mě s tím, že je unavený z práce. Víc jak půl roku. A bylo toho mnohem víc. Žili jsme vedle sebe a ne spolu.

Rodinná oslava dobrovolně povinná

Tchyně slavila šedesátiny. Plánovala velkou rodinnou oslavu snad půl roku dopředu. Samozřejmě, že celou family nezapomněla zaúkolovat. Já pekla dort, švagrová dělala chlebíčky, švagr se měl postarat o pípu a pivo, na mém manželovi bylo nakoupit alkohol.

„Nezlob se, ale já k vašim na tu oslavu nechci. To si tam jako budeme hrát na šťastnou rodinku? Vždyť se mnou doma už nepromluvíš ani slovo. Když mi teda nechceš u něčeho vynadat,“ říkala jsem ráno v den oslavy manželovi. „Nedělej scény. Mámě na tom záleží, tak se snad do prde*e můžeš přemoct,“ zazněla od manžela odpověď, zatímco nosil věci do auta.

Maličkou jsem oblékla do šatiček, na sebe jsem hodila taky šaty a jelo se.

Když jsme dorazili, společnost se už scházela. Původně se mluvilo o tom, že se sejde na oslavě asi patnáct lidí. Když jsme přijeli, napočítala jsem ale více než dvacet lidí a tchyně mi s úsměvem hlásila, že už tu je asi půlka hostů. No potěš koště, jak se říká.

Oslava byla v plném proudu a manžel se začal chovat jako doma

Tchyně sfoukla svíčky na dortu a nosila se po zahradě jako lejno na lopatě. Já a švagrová jsme lítaly mezi hosty a snažily se, aby všichni měli co pít a aby někomu něco nechybělo. Já samozřejmě s malou za ruku, nebo jsem ji držela v náručí. Manžel se bavil a mě a dceru snad ani nevnímal.

Pak jsme se náhodně potkali u pípy, když jsem točila pivo tchánovi. „Teda ty se zase tváříš. To se nemůžeš přemoct a nedělat ty svý kyselý ksichty?“ Spustil na mě značně alkoholem upravený manžílek a ve mně se to začalo vařit. Maličká na manžela začala natahovat ruce. Chtěla, aby ji vzal do náruče. Usmál se na ní, ale hned jí řekl, ať si jde za maminkou. „To tu holku nemůžeš na chvíli vzít? Já tady lítám jak nějakej pingl a malou mám furt na ruce,“ zeptala jsem se, i když jsem už předem znala odpověď. „Chtěla jsi ji, tak se starej. Já tě živím, starám se, máte všechno a ty si furt stěžuješ. Už mě unavuje jak po mě furt něco chceš,“ politoval se a mně se v tu chvíli okamžitě udělalo zle.

Všechno, co se ve mně za ty poslední měsíce nahromadilo, najednou muselo jít ven a bylo mi úplně jedno, jestli mě někdo uslyší. „Tak a dost. Dítě jsme chtěli oba. Ty ses nemohl dočkat až budeš táta a teď se na holku sotva podíváš. Že by si ji vzal ven, nebo se s námi šel projít, to ne. Víc jak půl roku děláš, že ani neexistuju. Nepohladíš, pusu mi nedáš, to že se mnou nespíš, o tom ani nemluvím,“ začala jsem to ze sebe všechno pouštět.

Najednou ze mě šlo všechno ven a před publikem

Manžel jenom stál a čuměl na mě. „Věčně jsi na telefonu. To že si dopisuješ se ženskýma ze seznamek, vím už dávno, ale už to tolerovat nebudu. Už mě to nebaví. Vyčítáš mi, že nás živíš, ale zaplatíš poplatky okolo bytu, uděláš jeden nákup, dáš mi dva tisíce a zbytek cvakám já. Jídlo, drogerii, telefony, pojištění auta, tobě vařím, peru, žehlím, starám se o malou, doma uklizeno. Co chceš víc?“ Lítalo ze mě a po tvářích se mi koulely slzy. Manžel nic neříkal, jen na mě čuměl.

V další minutě jsem zjistila, že na nás čumí i všichni ostatní. Jak jsem ale upustila stavidla, už to nešlo zastavit. „Jen se podívejte. Takhle to u nás doma vypadá. Žádná šťastná rodinka, jak se vám snaží namluvit. A já končím, rozvedu se,“ řekla jsem směrem do davu a rodinnou oslavu jsem s malou v ruce opustila. Sedla jsem do auta a přes slzy jsem na cestu skoro neviděla.

Zažádala jsem o rozvod a konečně se ulevilo

Manžel domů dorazil až druhý den. Nemluvil na mě a já na něho taky ne. Týden absolutního ticha. Jen s maličkou jsem si povídala. Další týden jsem podala žádost o rozvod. To už manžel pochopil, že to nejsou jenom plané výhrůžky. „Ty to jako myslíš vážně?“ „Jo, myslím. Ty se nezměníš a já už nemůžu. Nebudu žít v něčem, co nefunguje. Malou budeš moct vídat, když budeš mít zájem, ale žít s tebou prostě už nebudu. Utrápila bych se.“

Rozvod běží. Manžel se odstěhoval k rodičům a konečně zjistil, že má vlastně dceru. Bere si ji jednou za čtrnáct dní na víkend a občas se v týdnu staví u nás za malou. Já vzala částečný úvazek a pracuju z domu. Najednou si s manželem dokážeme i vypít kafe a popovídat si. Uvidíme jak vše bude dál, ale teď jsem konečně spokojená a ne jenom nešťastná.

Zdroj: Autorský text, Podklady od čtenářky

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.