Foto: Alain Rolland / Attribution, Tomáš Zdechovský v roce 2024
Europoslanec Tomáš Zdechovský vyvolal poměrně bouřlivou diskuzi svým příspěvkem na sociální síti, v němž podpořil návrat ukrajinské státní vlajky na fasádu Národního muzea v Praze. Reakce byla smíšená. Ostřejší kritiku napsal i bývalý premiér Mirek Topolánek.
Redakci In-Lifestyle zajímalo, jak se Tomáš Zdechovský staví k negativním komentářům pod svými příspěvky a jak vnímá slovní přestřelku s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem.
Symbolika, kterou Zdechovský nepodceňuje
„Podporuji návrat ukrajinské vlajky na Národní muzeum. Zastat se oběti je lidské. A vyvěsit vlajku je minimum, co můžeme – jako výraz solidarity – udělat,“ napsal Zdechovský na sociální sítě. Redakci In-Lifestyle řekl, že to rozhodně nevnímá jako prázdné populistické gesto. Z jeho pohledu se jedná o vyjádření solidarity k obětem národa, který už „čtyři roky vzdoruje“ ruské agresi.
V rozhovoru pro redakci In-Lifestyle Zdechovský dodal, že gesta podobného typu nepovažuje za prázdné populistické kroky. Podle něj jde o upřímné vyjádření solidarity s národem, který už čtyři roky vzdoruje ruské agresi.
K reakcím veřejnosti přistupuje s nadhledem, dokud se diskuze drží slušnosti. „Vyjádření solidarity považuji z mého pohledu skutečně za to nejmenší. Nesouhlas některých lidí ale respektuji. O odlišných názorech se samozřejmě můžeme pobavit, pokud je to tedy v rámci slušné komunikace nebo diskuze,“ řekl v rozhovoru Tomáš Zdechovský.
Podporuju návrat ukrajinské vlajky na Národní muzeum. ✌
Zastat se oběti je lidské. A vyvěsit vlajku je minimum, co můžeme – jako výraz solidarity – udělat.
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) October 31, 2025
Reakce Topolánka: přátelství s odlišnými názory
Mezi ty, kteří k postoji Tomáše Zdechovského k návratu ukrajinské vlajky na NM mají výhrady, patří podle svého komentáře pod příspěvkem i Mirek Topolánek.
„Tomáši, i ty? Proč si vždycky vyberete nějakou zástupnou kulturně-symbolickou pí*ovinu, abyste se kvůli ní museli fackovat? A všiml sis, že už lidé 28. října nevyvěšují české vlajky? Ne každý chce svou absolutní podporu ukrajinskému boji vyjadřovat tak uměle a okázale,“ napsal bývalý premiér.
„Mirku, protože v tom vidím velmi důležitou a symbolickou podporu národa, který čtyři roky vzdoruje Rusákům. Těm Rusákům, kteří nám v roce 1968 vyzdobili tak ‚nádherně‘ průčelí kulkami samopalů,“ reagoval europoslanec a připomněl historii v souvislostech.
Přátelé spolu souhlasit nemusí
K slovní přestřelce s Mirkem Topolánkem nám Tomáš Zdechovský řekl: „S Mirkem Topolánkem jsem dlouholetí přátelé. Umíme spolu vést otevřenou diskusi i v situacích, kdy máme na věci odlišné názory. Přátelství podle mě neznamená souhlas se vším, co druhý dělá, ale vzájemný respekt.“
Zdechovský zároveň dodává, že podrážděné reakce některých lidí chápe. „Někteří lidé reagovali na můj příspěvek podrážděně, i proto, že mají vůči Mirkovi silné emoce, nebo si jeho působení v politice spojují s minulostí, kterou hodnotí kriticky. Já jsem ale přesvědčený, že musíme rozlišovat osobní vztahy a politické postoje. I v dnešní době by mělo být možné spolu mluvit slušně, a to i za předpokladu, že se vzájemně neshodneme,“ doplnil ještě europoslanec.
Tato výměna názorů dokládá, že rozdílné názory nemusí jednoznačně znamenat osobní antipatii.
Kontext a hlubší dopad
Veřejná debata o vyvěšení ukrajinské vlajky na budově Národního muzea se stala součástí širší společenské diskuze o tom, jak vnímáme symboly solidarity ve veřejném prostoru. Plakátová či vlajková vyjádření v posledních letech nabývají výraznějšího významu a umístění těchto symbolů mnohdy vyvolává otázky ohledně umístění.
Tomáš Zdechovský vnímá, že i menší a symbolické kroky, jako je vyvěšení vlajky, mohou mít význam a zároveň vyvolávat veřejnou diskusi. I přesto, že ne každý s ním souhlasí, zdůrazňuje smysluplnost diskuse, ve které by mělo platit respektování jiného názoru bez trollingu nebo vulgarit.
Zdroj: Autorský text, X
Na české národní muzeum vyvěšování jakýchkoliv cizích vlajek je značně nevhodné!
V minulosti tam nikdy nevisela žádná nacistická či sovětská, až nyní za současného režimu pohrdajíc vlastní národní identitou.