Foto: Freepik, mladý muž se starším mužem, ilustrační foto
Každá doba má své „silné“ a „slabé“ generace – alespoň podle veřejného mínění. Zatímco starší generace (Husákovy děti) často mluví o odolnosti a schopnosti vydržet, mladší generace (generace Z) otevřeně hovoří o úzkosti, vyčerpání a tlaku.
Je dnešní generace skutečně křehčí, nebo jen jinak zachází s psychickou zátěží? Redakci In-Lifestyle.cz zajímala na tuto otázku odpověď z pohledu psychologa. Generace Z bývá označována za přecitlivělou, Husákovy děti naopak za psychicky odolné. Psycholožka Mgr. Ingrid Molnárová vysvětluje, proč nejde o slabost, ale o rozdílné strategie zvládání zátěže.
Každá generace je odpovědí na svou dobu
Podle psycholožky Mgr. Ingrid Molnárové z online psychologické poradny MOJRA.cz není možné generace porovnávat optikou „kdo toho vydrží víc“. Psychická odolnost totiž nevzniká ve vakuu, ale jako reakce na prostředí, ve kterém člověk vyrůstá.
„Psychika se vždy přizpůsobuje podmínkám, které ji obklopují. Každá generace si proto vytváří jiné strategie, jak zvládat stres, nejistotu a tlak,“ vysvětluje námi oslovená psycholožka.

Kvíz o Járu Cimrmanovi a jeho nejslavnějších hláškách: Skuteční znalci získají 10 z 10 bodů
Zatímco Husákovy děti dospívaly v době normalizace, charakteristické kontrolou, omezenými možnostmi a důrazem na přizpůsobení se, generace Z vyrůstá v prostředí svobody, rychlých změn a neustálého porovnávání.

Husákovy děti: Odolnost postavená na vydržení
Když stabilita znamenala i potlačení emocí
Pro generaci Husákových dětí byla typická relativní předvídatelnost života. Pravidla byla jasně daná, hranice pevné a očekávání srozumitelná. Psychologicky to vytvářelo pocit stability, ale také tlak na nevyčnívání.
„Emoce se tehdy příliš nepojmenovávaly. Psychická odolnost se formovala hlavně skrze schopnost vydržet, přizpůsobit se a potlačit vlastní potřeby,“ popisuje psycholožka Mgr. Molnárová. Tento typ odolnosti často fungoval navenek velmi dobře. Lidé působili silně, stabilně a spolehlivě. Vnitřní prožívání však zůstávalo nezpracované a mnohdy se ozývalo až později, například v podobě psychosomatických potíží, vyhoření, nebo úzkostí v dospělosti.
Generace Z: Citlivost jako varovný systém
Více svobody, více tlaku
Generace Z vyrůstá v diametrálně odlišném světě. Možností je nepřeberné množství, ale s nimi přichází i neustálé rozhodování, tlak na výkon, autenticitu a srovnávání se s ostatními – často skrze sociální sítě.
„Dnešní mladí lidé jsou vystaveni permanentní stimulaci. Nervový systém je v dlouhodobém napětí, což zvyšuje citlivost na stres, úzkost a vyčerpání,“ říká psycholožka. Na druhou stranu má tato generace výrazně rozvinutější schopnost své vnitřní stavy vnímat, pojmenovat a mluvit o nich. To, co je často označováno jako křehkost, je z pohledu psychologa spíše signálem funkční sebereflexe.
Psychická odolnost tehdy a dnes
Ne slabší, ale jiná
Zásadní rozdíl mezi generacemi nespočívá v tom, že by lidé dříve byli silnější a dnes slabší. Liší se způsob, jakým psychika se zátěží pracuje.
„Minulá generace měla tendenci tlak dlouhodobě snášet a potlačovat. Současná generace reaguje dříve – úzkostí, vyčerpáním nebo potřebou zastavit se,“ vysvětluje psycholožka z online psychologické poradny MOJRA.cz. Odolnost se tak posunula od strategie „vydržet za každou cenu“ k schopnosti rozpoznat vlastní hranice a včas vyhledat pomoc. Ani jeden přístup není lepší, nebo horší. Oba nesou své výhody i svá rizika.
Bylo pozitivem, že dříve neexistovaly sociální sítě?
Méně porovnávání, více klidu
Absence sociálních sítí v době dospívání Husákových dětí měla podle odborníků výrazný ochranný efekt. Sebehodnocení se vytvářelo v užším sociálním okruhu a nebylo neustále konfrontováno s idealizovanými obrazy ostatních.
„Psychika měla více prostoru ke zpracování prožitků. Stres měl jasnější začátek i konec a bylo snazší si od něj odpočinout,“ doplňuje psycholožka. Dnešní digitální prostředí samo o sobě není škodlivé, ale pro vývojově nezralý či dlouhodobě přetížený nervový systém představuje výraznou zátěž.
Nezaměňujme odolnost za mlčení
Každá generace má tendenci považovat tu následující za slabší. Z psychologického hlediska však často dochází k záměně odolnosti za ticho.
„Husákovy děti se naučily přežívat tím, že mnoho věcí nepojmenovávaly. Dnešní generace má jazyk pro to, co dříve zůstávalo beze slov,“ uzavírá Mgr. Ingrid Molnárová. Nejde o úpadek psychické síly, ale o zásadní posun v tom, jak o duševním zdraví přemýšlíme a jak otevřeně o něm dokážeme mluvit.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady z psychologické poradny MOJRA