Foto: NextFoto, Nora Fridrichová na křtu knihy Ruský Klondike v Česku
Dění kolem veřejnoprávní televize už dávno není jenom její interní záležitostí. Stává se tématem, které veřejnost řeší na denní bázi.
To, co se ještě nedávno odehrávalo spíš potichu a v zákulisí médií, dneska sledují i běžní diváci, jak jsme v redakci In-Lifestyle.cz zaznamenali. Odchody známých moderátorů, tvrdé výměny názorů i zvláštní momenty ve vysílání začínají vytvářet obraz instituce, která se ocitla pod prapodivným a nečekaným tlakem.
Když se interní spor dostane na veřejnost
Napětí v České televizi se v posledních dnech znovu vyhrotilo poté, co novinářka Nora Fridrichová veřejně na síti X obvinila šéfa zpravodajství Michala Kubala ze lži. Reagovala tak na jeho slova v podcastu, kde odmítl, že by odchody výrazných tváří měly společného jmenovatele. Kubal mimo jiné uved, že každý z moderátorů odcházel za jiných okolností a třeba u Jakuba Železného šlo i o zdravotní důvody.
Fridrichová však jeho verzi zpochybnila a tvrdí, že realita byla jiná. Podle ní měl být Jakub Železný z hlavní relace stažen rozhodnutím vedení, konkrétně právě Kubala, nikoli pouze z vlastního rozhodnutí. Spor tak získal osobní rovinu a ještě víc přilil olej do ohně už tak napjaté situace.
Když se na to podíváme s odstupem, nejde jen o jeden případ. V posledních měsících se z obrazovky skutečně vytratila celá řada známých tváří. A do toho přišel i odchod Václava Moravce, který sám naznačil, že za současných podmínek už nemůže garantovat nezávislost své práce. Pro běžného diváka to vytváří zvláštní pocit. Ne nutně jasný závěr, ale spíš otázku: je to náhoda, nebo se v televizi děje něco hlubšího?
Napětí kolem České televize sílí. Spor Fridrichové a Witowské otevřel další otázky
Co si o tom myslí lidé?
Stačí otevřít diskuse na internetu a je jasné, že odpověď není jednotná. Jedna skupina lidí věří, že jde o běžné personální změny, které se v každé velké instituci čas od času dějí. Druhá část je ale mnohem skeptičtější. Objevují se komentáře typu: „Tohle už není náhoda, to je systematické,“ nebo „Kdo je nepohodlný, ten mizí.“ Nechybí ani ironie: „Brzy tam nebude mít kdo moderovat.“ Zajímavé je, že do debaty vstupují i lidé, kteří dříve Českou televizi příliš nesledovali. Dnes ji vnímají jako symbol něčeho většího – důvěry v média obecně.
Michal Kubal lže. Z Události stáhl Jakuba Železného on sám. Takto mi to popsal ředitel zpravodajství Mrzena, když jsem u něj tehdy byla za Jakuba orodovat. Mrzena mi sdělil, že Kubal Železného stáhl, protože „si s ním nerozuměl.“ Zároveň tím vyřídil svého konkurenta, protože…
— Nora Fridrichova (@NoraFridrichova) March 16, 2026
Do toho všeho pak zapadají i zdánlivě drobné incidenty. Třeba situace, kdy se do vysílání nedostal Filip Turek. Pro někoho běžná technická záležitost, pro jiného důkaz manipulace. Jenže tohle jsou ty momenty, které fungují jako spouštěč emocí. Lidé si do nich promítají své obavy, podezření i frustraci. A najednou nejde o jeden střih ve vysílání, ale o pocit, že „něco není v pořádku“. Že instituce, která má být nestranná, si s někým „vyřizuje účty“ a někomu nadržuje.
Česká televize se tak ocitá v roli, kterou si možná sama nevybrala. Už není jen zdrojem informací. Stává se bojištěm, na kterém se střetávají různé pohledy na svět. Na jedné straně stojí vedení, které tvrdí, že brání nezávislost a snaží se udržet profesionální standardy. Na druhé straně bývalí zaměstnanci a kritici, kteří mluví o problémech uvnitř instituce. A mezi nimi diváci, kteří se snaží v té džungli zorientovat.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů eXtra, podcast Čestmíra Strakatého, Síť X NoryFridrichové