„Máme 2 syny, 1 dům a obrovský problém,“ stěžuje si paní Hedvika. Spor o dědictví jí začíná lézt krkem

Majetek často vrazí mezi rodinné příslušníky klín. Paní Hedvika s manželem mají pěkný vesnický domek a dva syny. Ti se už teď dohadují kvůli tomu, kdo dům zdědí, a paní Hedvika z toho má těžkou hlavu. 

Do redakce In-Lifestyle.cz dorazil nešťastný e-mail od naší čtenářky Hedviky. Starosti jí dělají její dva synové, kteří si brousí zuby na dům svých rodičů.

Majetek vráží klín mezi naše syny

Já a můj manžel jsme se celý život snažili, aby naši synové drželi při sobě. Manžel nedávno prodělal mrtvičku a potřebuje hodně péče, ale naštěstí jsem ještě poměrně čilá, i když už mám také osmdesátku na krku.

Synové spolu se svými manželkami k nám jezdí pravidelně a snaží se pomáhat. Pomáhají na zahradě, pomohli mi vymalovat kuchyň nebo mě zavezou na nákup. Jsem za to moc ráda, ale je tu jedno malé ale. Nemůžu se ubránit dojmu, že je za tím víc, než starostlivost o staré rodiče.

„Snacha si ze mě udělala služku,“ stěžuje si s pláčem paní Blanka. Nyní se bojí přestat plnit úkoly

Dříve tak často nejezdili, a to ani když jsme s manželem marodili. Nepomáhali, ani když jsme na etapy rekonstruovali barák. To jsme tady vždy měli řemeslníky. Najednou jsou ochota sama a doslova se předhánějí v tom, kdo víc pomůže. Je to hrozné říct, ale myslím si, že jim jde hlavně o majetek, který jednou budou dědit, a jen bojují o to, kdo zdědí víc.

Občasné narážky na dědictví mě trápí

Moje domněnky potvrzují občasné narážky na dědictví. Starší Karel mi například řekl, že doufá, že máme vyřešené, jak to bude jednou s majetkem. Prý nechce pak dohady s Jakubem, se svým bratrem. Zrovna tak Jakub má tu a tam narážky, které se týkají baráku, třeba že by se mu líbilo mít na zahradě v konkrétním místě bazén. Zní to, jakoby už byl barák jeho.

Já vím, že si majetek do hrobu já ani můj manžel nevezmeme, ale poslouchat syny, jak si vzájemně vyčítají, který z nich pro nás za život udělal míň a kdo má větší nárok něco zdědit, je peklo.

Někdy si říkám, že by bylo nejlepší dům ještě za našeho života prodat a jen v něm dožít. Tak by synové dědili peníze a nemuseli by se jednou rvát o barák. Když jsme ale během života náš dům rekonstruovali a modernizovali, dělali jsme to s vidinou, aby ten, kdo v něm pak bude žít, neměl takové náklady. Teď to vnímám jako chybu.

Co bude jednou s naším majetkem, musíme vyřešit, dokud nám s manželem ještě hlava slouží. To vím, protože jinak se naši synové potom, až tady nebudeme, rozkmotří úplně a to bych nechtěla. Nechci jednou umírat s tím, že náš jakožto rodičů majetek, zničí sourozenecký vztah našich synů.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.