„Tchyně mi k narozeninám koupila stírací los,“ říká paní Nikola. Zjistila, že je výherní a začala s požadavky

K narozeninám dostala paní Nikola od tchyně jen obyčejný stírací los. Ten ale skrýval stotisícovou rentu. Místo radosti však přišly hádky. Tchyně po ní chce, aby peníze dala na rekonstrukci domu, ve kterém společně žijí.

Redakci In-Lifestyle.cz napsala paní Nikola, že dárek k narozeninám od tchyně nejdřív považovala za špatný vtip. Pak přišla radost a následně zklamání a také hádky, které, jak se zdá, hned tak neskončí.

Tchyně mi dala k narozeninám stírací los

Když jsem měla třicáté narozeniny, přichystala jsem malou oslavu. Na večeři jsem tehdy pozvala nejen manželovy rodiče, se kterými zatím žijeme v jejich dvougeneračním domě, protože šetříme na vlastní bydlení, ale i jeho dvě sestry s rodinami.

Od manžela jsem dostala krásné stříbrné náušnice a poukaz na kosmetiku, od jedné švagrové kytici a kuchařku, o které jsem s ní mluvila, a druhá švagrová mi dovezla nové saténové povlečení. Z dárků jsem byla nadšená, vážně mi udělaly radost. Pak mi popřál tchán s jednou růžičkou a tchyně mi řekla, že mi nic nekupovala, když všechno mám, ale prý aby nebyla za škrta, tak že mi koupila stírací los.

Myslela jsem si své, poděkovala jsem a na popud ostatních jsem los setřela. Chvíli jsem jen mlčky koukala a nebyla schopná slova. „Nikčo, tys vyhrála rentu! To je skvělé, gratulujeme,“ vykřikla jedna ze švagrových a objala mě. I druhá měla radost, ale tchyně jen vytřeštila oči.

„Tchyně nám půjčila peníze na dům a teď se chce nastěhovat,“ stěžuje si paní Ilona. I manžel se ji bojí odmítnout

Rentu mám prý vkládat do domu tchyně a tchána

Když utichlo radování, podívala jsem se na manžela a řekla: „Tak se našeho vysněného bydlení dočkáme mnohem dřív.“ On mě pevně objal a byla jsem šťastná. Chvilku.

Pak se totiž ozvala tchyně.

„Jaké vaše bydlení? Nejdřív se musí zrekonstruovat tenhle dům. Třeba naše kuchyň,“ řekla rázně. Všichni jsme na ni nechápavě koukali.

„Mami, ale to je Nikoly výhra, může si s ní dělat, co chce,“ ozvala se potichu švagrová. Tchyně po ní střelila pohledem a dodala: „Ten los jsem koupila já, takže mám právo rozhodnout, za co se peníze utratí.“

V místnosti bylo hrobové ticho. Pak se švagrové začaly smát a ptaly se, jestli si dělá srandu. Nedělala.

Když jsem řekla, že na nutné opravy samozřejmě přispějeme, jako jsme to dělali doteď, a že výhru si budu ukládat na vlastní bydlení, tchyně se otočila na podpatku, práskla dveřmi a odešla.

Od té doby uplynulo už několik týdnů a tchyně se mnou stále nemluví. Ani mě nepozdraví, když se potkáme na chodbě. Jako bych byla vzduch. Jinak o mně ale všude vypráví, že jsem lakomá a nevděčná.

Je mi to jedno. S manželem hledáme podnájem. Budeme žít po svém, bez toho, aby nám někdo diktoval, jak naložit s mou výhrou.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.