Foto J.Broukal / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, Boris Rösner v Národním divadle během hry Falkenštejn
Boris Rösner patří mezi herce, na které se nezapomíná. Byl to jedinečný muž s neuvěřitelnou energií, která z něj sršela do všech stran.
Boris Rösner, který se narodil 25. ledna 1951 v Opavě, byl český herec a divadelní pedagog, jehož jméno je pevně spjato s Národním divadlem, výraznými filmovými rolemi i pedagogickou prací na DAMU. Jeho kariéra byla mimořádně pestrá, jak nám v redakci In-Lifestyle.cz neuniklo, ale zároveň byla i hluboce zakořeněná v divadelní tradici, kterou pomáhal tak trochu i spoluutvářet.
Umělecké kořeny a cesta k herectví
Boris Rösner vyrůstal v prostředí, které ho k umění přímo vedlo. Jeho matkou byla herečka Jarmila Horská, otec Mirko Čech byl hudebník. I když se rodina brzy rozpadla, základ pro budoucí profesi mu dát stihla. Dětství strávil převážně po boku maminky, se kterou se stěhoval kvůli jejímu hereckému angažmá. Už ve škole bylo patrné, že má talent, i když matematika mu moc neseděla. O to více vynikal v humanitních a uměleckých směrech, které ho nakonec přivedly na DAMU.
Po absolutoriu v roce 1973 nastoupil do profesionálního divadelního života. Jeho první kroky vedly do Liberce, konkrétně do Divadla F. X. Šaldy, kde získával cenné zkušenosti a budoval si pověst výrazného charakterního herce.
Jak vypadaly 4 krásné české herečky v mládí podle AI: Umělá inteligence zalichotila Chýlkové i Cibulkové
Divadlo jako životní prostor
Rösnerova kariéra je neoddělitelně spojená s divadlem. Po Liberci přišla etapa v Městských divadlech pražských, kde se stal jednou z klíčových osobností souboru. Ztvárnil celou řadu náročných rolí, které vyžadovaly jak technickou preciznost, tak emoční hloubku. V roce 1987 nastoupil do Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti. Tady vznikly jeho nejvýraznější divadelní postavy, od Shakespearových dramat až po Molièrova Lakomce, za jehož ztvárnění získal i prestižní ocenění.
Jeho herecký projev byl charakteristický svojí nemalou intenzitou, výraznou mimikou a schopností vtáhnout diváka doslova do děje. Díky svému vzhledu a také hlubokému hlasu byl často obsazován do záporných anebo dost komplikovaných rolí, které však dovedl proměnit v mimořádně silné postavy a vytěžit z nich naprosté maximum.
Film, pedagogika a společenský přesah
Vedle divadla se Boris Rösner výrazně prosadil i ve filmu. Objevil se v desítkách snímků, od komedií až po dramatické role. Diváci si ho mohou pamatovat například z filmů Vrchní, prchni, Kalamita, Straka v hrsti nebo Černí baroni. Zajímavostí je jeho specifický fyzický projev. Od dětství neviděl na jedno oko, uvedl Blesk, což mu dodávalo nezaměnitelný výraz, který režiséři často využívali pro psychologicky složité postavy. Tento „defekt“ se paradoxně stal jeho hereckou předností. Od roku 1986 se věnoval také pedagogické činnosti na DAMU, kde vychoval další generace herců.
Mezi jeho nejvýznamnější ocenění patří Cena Thálie, Cena Divadelních novin a Cena Alfréda Radoka za roli Harpagona v Lakomec. V roce 1997 získal také cenu za dabing, což potvrzuje jeho všestrannost. V Národním divadle ztvárnil desítky rolí, od Hamleta přes Mefistofela až po Valdštejna. Jeho repertoár byl mimořádně široký a ukazoval jeho schopnost přecházet mezi dramatem, klasikou i moderním divadlem. V posledních letech života se potýkal se zdravotními problémy, které byly důsledkem dlouholetého kouření. Přesto zůstal aktivní až do konce a zemřel v roce 2006 ve věku 55 let.
AI podoba Borise Rösnera
S pomocí moderních technologií jsme vytvořili AI rekonstrukci jeho podoby, která ukazuje, jak by mohl Boris Rösner vypadat v dnešní době, kdy by mu bylo 75 let. Výsledek připomíná jeho charismatický, ostrý výraz i silnou osobnost, která byla pro jeho herectví typická.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Blesk
Přidejte svůj názor
Komentovat