Kvíz o českých pohádkách: Úkolem je poznat oblíbený film podle pouhých 3 indicií

Dnes jsme si připravili kvíz pro všechny, kdo mají rádi pohádky. Úkol je jednoduchý jen na papíře: podle tří indicií poznat správný název pohádky. Půjde to bez jediné chyby?

Lidové pohádky nemají jednoho autora. Po dlouhá staletí kolovaly ústně, měnily se podle kraje i vypravěče a každý do nich přidal něco vlastního. Zapsat je a zachránit před zapomněním začali až sběratelé v 19. století. Mezi nejznámější patřili bratři Grimmové – Jacob a Wilhelm. Jim vděčí svět za Popelku, Sněhurku nebo Červenou Karkulku. Jinou cestu zvolil dánský spisovatel Hans Christian Andersen: nesbíral hotové příběhy, ale psal vlastní. Přesto se jeho Malá mořská víla nebo Ošklivé káčátko pevně usadily ve světovém pohádkovém kánonu.

Pohádky nejsou jen pro děti a nikdy nebyly

V českém prostředí hrála zásadní roli Božena Němcová. Sbírala lidové příběhy a pak je literárně upravovala. Její pohádky, včetně Pyšné princezny, inspirovaly tvůrce i po desetiletích. Naposledy v roce 2024, kdy vznikla animovaná novinka právě podle tohoto námětu.

Pohádky dnes často vnímáme jako milé příběhy pro děti, ale původně měly mnohem temnější podobu. Vznikaly v době, kdy lidé neměli přístup k moderním informacím, lékařství ani bezpečnému životu, a příběhy tak odrážely skutečné obavy tehdejší společnosti. Smrt, hlad, nemoci nebo nebezpečí v lesích byly běžnou součástí života, a proto se i v pohádkách objevují kruté zkoušky, zloduši a často i děsivé tresty.

Filmový kvíz o pohádce Ať žijí duchové: Diváci s dobrou pamětí mohou získat i 10/10 bodů

Důležité je odnést si ponaučení

Strašidelné prvky v pohádkách také sloužily jako varování. Děti i dospělí si z nich měli odnést ponaučení, třeba že by se nemělo chodit do temného lesa, že je nebezpečné věřit cizím lidem nebo že chamtivost a lenost se nevyplácí. Proto jsou v mnoha starých verzích pohádek čarodějnice, draci nebo jiná monstra mnohem děsivější než v dnešních zpracováních. Strach měl v pohádkách jednoduchou funkci: naučit lidi přežít v nebezpečném světě.

Dnes se pohádky často upravují tak, aby byly pro děti méně děsivé, ale jejich původní podoba stále připomíná, odkud pocházejí. Strašidelnost v nich není jen pro efekt, ale má hlubší význam, ukazuje boj dobra se zlem a pomáhá dětem i dospělým pochopit, že svět není vždy bezpečný ani spravedlivý, ale že odvaha a chytrá rozhodnutí mohou pomoci překonat i ty nejtemnější situace.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, 

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.