Foto: NextFoto, Oto Klempíř na TK k 60. ročníku MFF Karlovy Vary
Ministr kultury Oto Klempíř tvrdí, že se nezměnil on, ale změnili se lidé kolem něj. Když znovu vysvětloval svou spolupráci s StB, část veřejnosti jeho slova jako sebereflexi rozhodně nevnímala. Naopak podle reakcí svými výroky přilil jen další olej do ohně.
Když Oto Klempíř v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tlaku StB, opakovaně zdůrazňoval okolnosti, které podle něj vedly k podpisu spolupráce. „Byl jsem v hrozně těžké situaci,“ „Bylo to pro mě tehdy těžké v té kontinuální hrůze osamění a nátlaku“ nebo „Byl jsem takový divný robot, který podepsal, co chtěli,“ „Bylo to, jak se říká, v „temné řiti,“ uvedl. Podle komentářů na sociálních sítích a reakcí lidí oslovených redakcí In-Lifestyle.cz v ulicích Prahy ale nešlo o omluvu, nýbrž o další výmluvy, které obrazně řečeno jen přilévají olej do ohně.
Staré přiznání dostalo nový rámec
Oto Klempíř svou spolupráci se StB veřejně přiznal už před lety. Teď ale jeho stará vyjádření znovu získávají jinou váhu. Důvod je zřejmý. Z hudební a reklamní branže se posunul do vysoké veřejné funkce a z osobního selhání se tím stává i otázka důvěryhodnosti.
Rozhovor, který v těchto dnech poskytl, měl být příležitostí znovu vysvětlit okolnosti své minulosti. Místo uklidnění emocí ale vyvolal jen další vlnu kritiky. Veřejnost pravděpodobně očekávala větší míru sebereflexe.

Nepříjemné následky podcastu Čestmíra Strakatého: Podle Klempíře šlo o nejtvrdší rozhovor, jaký zažil
Kritika nemíří jen na minulost. Vadí způsob, jak se o ní mluví dnes
Redakce In-Lifestyle.cz vnímá, že nejostřejší kritika tentokrát nesměřuje ani tak k samotné spolupráci se StB. Mnohem častěji lidé komentují způsob, jakým o ní ministr kultury mluví dnes.
Na otázku, zda by veřejnost jeho minulost nepřijala lépe po výraznější omluvě, odpověděl, že se v minulosti omluvil už několikrát. Zároveň znovu zdůraznil, že jednal pod mimořádným tlakem. „Bylo to pro mě tehdy těžké v té kontinuální hrůze osamění a nátlaku, kdy jsem prostě nedokázal udělat nic jiného, než co jsem udělal,“ uvedl.
Právě tato slova se stala jedním z nejčastěji sdílených úryvků rozhovoru. Pod nimi se objevují komentáře, ve kterých lidé připomínají, že podobnému tlaku čelila za minulého režimu řada dalších lidí. Mnozí z nich ale spolupráci se StB nepodepsali, přestože za své rozhodnutí zaplatili vysokou osobní cenu.
Právě proto část veřejnosti odmítá argument, že dnešní generace nemůže tehdejší situaci pochopit. Podle kritiků mohou okolnosti lidské rozhodnutí vysvětlit, nemohou ho však automaticky omluvit.
Do debaty zatáhl i prezidenta
Silné reakce vyvolala také pasáž, ve které Oto Klempíř srovnával svůj příběh s minulostí prezidenta Petra Pavla. Připomněl, že současná hlava státu vstoupila do Komunistické strany Československa ve vyšším věku, než bylo jemu samotnému v době podpisu spolupráce se StB. „Mně bylo dvacet. Vezměte si ten kontrast s tím člověkem na Hradě, který podepsal vstup do komunistické strany v době, kdy byl starší než já,“ řekl Oto Klempíř.
Ani toto srovnání ale veřejnost příliš nepřesvědčilo. Kritici navíc upozorňují, že členství v KSČ a podpis spolupráce se StB nejsou totožné věci. Prezident Petr Pavel sice v minulosti vstoupil do Komunistické strany Československa, nikdy ale nepodepsal spolupráci se Státní bezpečností. Právě proto podle mnoha reakcí působilo toto srovnání spíše jako odvádění pozornosti od vlastního jednání než jako věcný argument.
Mezi omluvou a odpovědností je tenká hranice
Klempíř opakovaně tvrdí, že jednal pod silným tlakem, byl osamocený a pro příslušníky StB představoval snadný cíl. Tvrdí také, že svou minulost nikdy nezatajoval a že se za ni v minulosti omluvil.
Jenže právě zde se názory rozcházejí. Zatímco jedni oceňují, že o své minulosti mluví otevřeně, druzí mu vyčítají, že i po letech hledá především vysvětlení okolností a jen minimálně připouští vlastní odpovědnost. V komentářích se opakují výrazy jako samolibost, nulová sebereflexe nebo neschopnost přiznat vlastní chybu.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Přidejte svůj názor
Komentovat