Když o eutanazii mluví člověk z ministerstva: Adam Šejna označil zájemce za „duševně choré“

Výrok osmnáctiletého konzervativního influencera Adama Šejny, podporovatele Motoristů a pracovníka Ministerstva životního prostředí, znovu rozvířil debatu o eutanazii. Lidi, kteří v eutanazii vidí vysvobození z nesnesitelného utrpení, označil za „duševně choré“.

Tady už nejde jen o názor. Jde o to, s jakou mírou porozumění mladý člověk spojený s politikou mluví o utrpení druhých.

Redakce In-Lifestyle.cz si všímá, že podobná slova vyvolávají odpor i mimo běžné politické spory. Kdo někdy pečoval o člověka s nevyléčitelnou nemocí nebo s dlouhodobou, nesnesitelnou bolestí, ví, že takovou zkušenost nelze shodit jednou nálepkou. Už vůbec ne zjednodušením, že touha po ukončení utrpení automaticky znamená poruchu mysli.

Do dlouhodobé debaty vstoupil nový impuls

Otázka eutanazie se do české veřejné debaty vrací opakovaně. Zatímco část společnosti zdůrazňuje právo člověka rozhodovat o vlastním životě a důstojném odchodu, odpůrci varují před etickými i právními důsledky legalizace. Shoda nepanuje ani mezi politiky, ani mezi odborníky.

Právě proto působí výroky označující zastánce eutanazie nebo lidi, kteří o ní uvažují kvůli nesnesitelnému utrpení, za „duševně choré“ mimořádně necitlivě. Ne proto, že by debata měla být jednostranná, ale proto, že nálepka nahrazuje věcnou argumentaci. U tématu, kde se střetává právo na autonomii s ochranou života, je podobné zjednodušení cestou do slepé uličky.

Co dnes dělají děti Nely Boudové: Dcera si vybrala umění, z jejího syna se stal kouč

Redakce In-Lifestyle.cz považuje podobné zobecnění za nešťastné i proto, že stigmatizuje nejen umírající, ale také lidi, kteří skutečně žijí s duševním onemocněním.

Nejde o to být pro, nebo proti. Jde o to umět o věci mluvit

Odpůrci eutanazie mají legitimní argumenty a v českém prostoru zaznívají dlouhodobě. Novinky v roce 2024 citovaly předsedu Vědecké rady České lékařské komory Zdeňka Mrozka, podle něhož může eutanazie svádět k „jednoduchým řešením“ a hranice by se po jejím povolení stanovovala velmi těžko. Podobně odborné právní analýzy připomínají, že stát musí chránit i zvlášť zranitelné lidi před nátlakem a před nevratným rozhodnutím, které může být ovlivněno sociální situací, osamělostí nebo beznadějí.

Kde je eutanazie zákonná a proč to v Česku budí takové emoce

V Evropě je aktivní eutanazie zákonná například v Nizozemsku, Belgii, Lucembursku nebo Španělsku. Asistované umírání v různých formách připouští také Švýcarsko. Česká republika mezi tyto země nepatří a současná legislativa aktivní eutanazii neumožňuje.

Současně platí, že ani odborná debata nestojí jen na jednoduchém „ano“, nebo „ne“. Lékaři dlouhodobě upozorňují na význam kvalitní paliativní péče, která dokáže zmírnit fyzické i psychické utrpení člověka v závěru života. Ani ta ale podle části odborníků nedokáže vyřešit všechny situace. Právě proto se debata o eutanazii pravidelně vrací.

Co výrok vypovídá o Motoristech

Druhá rovina celé kauzy je politická. Výrok nevyvolává otázky jen kvůli svému obsahu. Pozornost budí i proto, že jej pronesl osmnáctiletý Adam Šejna, hlavní tvář projektu Restart Česko, podporovatel Motoristů a pracovník Ministerstva životního prostředí. Ve veřejném prostoru tak vystupuje člověk, který je spojován s politickým prostředím i státní správou.

Pozornost přitom budí i skutečnost, že se k mimořádně citlivému tématu vyjadřuje velmi jednoznačně, přestože nejde o lékaře, psychiatra ani odborníka na paliativní medicínu. Ve videu mimo jiné uvedl:

„Hádáme se o eutanazii, jestli je to dobrý, nebo ne. Myslím si, že všichni jsme zajedno, že eutanazie je špatná, protože mentálně chorým lidem, který se chtěj zabít, bychom úplně neměli tu možnost dávat. Spíš bychom měli hledat cesty, aby se zabít nechtěli.“

Právě tato slova vyvolávají otázku, zda je vhodné ztotožňovat všechny lidi, kteří se v krajní životní situaci domáhají možnosti eutanazie, s osobami trpícími duševním onemocněním. Takové zobecnění totiž neodpovídá tomu, jak o problematice hovoří odborná ani právní debata.

Nejde jen o názor, ale i o odpovědnost za slova

Výrok proto nevypovídá jen o samotném Adamu Šejnovi. Přirozeně otevírá také otázku, jaké veřejné vystupování lidé spojení s Motoristy považují za přijatelné. Veřejnost totiž nevnímá jen obsah podobných slov, ale také to, kdo je pronáší a z jaké pozice.

Politika snese ostrý střet. U tématu eutanazie ale nestačí mít hlasitý názor. Je potřeba rozumět rozdílu mezi depresí, svobodným rozhodováním, nezvladatelnou bolestí a strachem z úplné ztráty důstojnosti. Když někdo tyto odlišné situace spojí do jediné věty, nevzniká věcná debata, ale zjednodušení a prezentace osobního názoru, které mohou zraňovat právě ty lidi, jejichž životní situace je už sama o sobě mimořádně těžká.

Česká debata o eutanazii zřejmě jen tak neskončí. Dokud nebude existovat jasná společenská shoda ani legislativní řešení, budou se podobné diskuse vracet. O to větší odpovědnost nesou lidé, kteří do nich vstupují z veřejných funkcí nebo z pozic spojených s politikou. U tématu, které se dotýká lidského utrpení, důstojnosti i konce života, totiž může neinformovaný výrok bolet téměř stejně jako lhostejnost.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.