Jiří Dvořák o svém výjezdu na Ukrajinu, kde viděl samé hrůzy: Češi si prý neváží toho, co mají

Jiří Dvořák se v posledních týdnech připomněl trochu jinak než jen jako charismatický herec. Po cestách do zahraničí a po nedávné humanitární misi na Ukrajinu mluví bez okolků o tom, že si v Česku často dost nevážíme podmínek, v nichž žijeme.

V redakci In-Lifestyle.cz jsme zaznamenali nedávný Dvořákův rozhovor, kde mluvil i o svých zkušenostech z Indie či cesty na Ukrajinu. Jeho věta o tom, že se tu máme „jak prasata v žitě“, proto není nějakým planým výkřikem. Popisuje jeho vnímání rozdílů v kvalitě života na různých místech. A jak málo o nich mají někteří lidé tušení.

Nejen jako Uriáš. Dvořák mluví i o věcech mimo svět reflektorů

Jiřího Dvořáka si diváci spojují hlavně s pohádkou Anděl Páně, ale také se seriály a dabingem. Dlouhé roky patří k hercům, o nichž člověk neslyší kvůli nějakým skandálům, ale promlouvá za něj spíše jeho práce. O to víc zaujme, když v rozhovoru pro Novinky.cz otevřeně řekl: „Máme se tu jak prasata v žitě a nevážíme si toho.“

Tato myšlenka mu na mysli vyvstala po cestě do Indie. Právě tam mu došlo, jak velký je rozdíl mezi českým pohodlím a místy, kde lidé žijí v podmínkách, které si řada Evropanů neumí ani představit. Dvořák přitom nemluvil jen o chudobě. Připomněl i bezvýchodnost, třeba kastovní systém, a fakt, že člověk se v některých částech světa ze své výchozí pozice v podstatě nemá jak pohnout dál.

Dagmar Pecková pod palbou kritiky: Mračková Vildumetzová jí vytkla natáčení se při řízení a ptá se, zda je to v pořádku

Zkušenost z Ukrajiny jeho slova ještě zostřila

Jenže u Dvořáka nezůstalo jen u cestovatelského povzdechu. Koncem loňského roku se spolu s Ivanem Trojanem zapojil do humanitární mise projektu Paměť národa a vyrazil na Ukrajinu. Dobrovolníci při této cestě doručili do Kyjeva a Lvova humanitární pomoc v hodnotě deset milionů korun.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Paměť národa (@pamet_naroda)

Dvořák následně v rozhovoru pro Novinky.cz popsal jeden z nejsilnějších momentů dost konkrétně: návštěvu lvovského Marsova pole, hřbitova padlých obránců. Mluvil o fotografiích mladých mužů i žen a o tom, jak se jejich tváře změnily před válkou a po nástupu do služby. To už nejsou obecné řeči o světě za hranicemi. To je přímá zkušenost s místem, kde se každý měsíc objevují další hroby.

Pomoc ano, ale i hejt při návratu

Na In-Lifestyle nás zaujalo ještě něco dalšího. Po návratu z Ukrajiny Dvořák v podcastu Nory Fridrichové přiznal, že se objevily i hejty a otázky, kolik za tu cestu dostali zaplaceno. A vlastně i tady slova o českém komfortu dostávají další rovinu. Nejde jen o to, že se tu žije bezpečněji a pohodlněji. Jde i o to, jak rychle část veřejnosti začne zpochybňovat pomoc druhým, aniž by viděla, co se na místě opravdu děje.

Dvořák nepůsobí jako člověk, který by potřeboval veřejně vysvětlovat vlastní morální převahu, ale jako někdo, kdo něco viděl na vlastní oči a domů si nepřivezl exotické historky, ale nepříjemné srovnání. Indie mu připomněla bídu, Ukrajina cenu bezpečí.

Herci a jiné známé tváře často mluví o společnosti v obecných formulacích, které po chvíli vyšumí. U Jiřího Dvořáka je to jiné, protože jeho slova stojí na konkrétních zkušenostech, z cest i z pomoci v zemi napadené Ruskem. Ať už s jeho formulací člověk souhlasí úplně, nebo jen částečně, jedno se jí upřít nedá: nevznikla od stolu (nebo z gauče).

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.