Václav Klaus se v televizi zastal Ruska: Jeho obhajoba a kritika moderátorky rozdělila společnost

Václav Klaus se v pořadu Napřímo dostal do ostré výměny názorů při debatě o Rusku a Ukrajině. Nešlo přitom o náhlý výrok bez návaznosti, jeho slova zapadají do postoje, který je u něj možné sledovat už dlouhá léta.

Rozhovor, který měl původně řešit mimo jiné i dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků, se poměrně rychle přelil k samotné válce, jak nám na In-Lifestyle neuniklo. Tehdy bývalý prezident odmítl přijmout jednoduché označení, že konflikt začal ruským útokem na sousední stát. Když moderátorka trvala na tom, že Rusko Ukrajinu napadlo, Klaus připustil jen to, že ji napadlo „fyzicky“. Pak už mluvil o selhání mezinárodního systému a o tom, že existovaly stovky možností, jak válce zabránit, jak ukazuje i videozáznam pořadu Napřímo.

Ostrá výměna ve studiu nebyla jediný moment, který zaujal

Napětí ve studiu vystoupalo ve chvíli, kdy se moderátorka pokusila debatu posunout dál. Klaus reagoval podrážděně a ohradil se otázkou, zda se s ním mluví normálně, nebo zda proti němu stojí „diktátor“. Tento konkrétní moment ukázal mimo jiné to, jak rychle se věcná rovina změnila v osobní spor. Ukázka z něj se pak po sociálních sítích šířila nejvíc.

Zpravodajsky je to vlastně jednoduché: Klaus znovu přitáhl pozornost tím, jak o Rusku mluví. Důležitější je tady ale zmínit celý kontext. Tedy to, že podobná argumentace u něj není nová a nevznikla až po ruské invazi z února 2022.

Daniela Brzobohatá se pustila do Petra Macinky: Jeho chvástání obrátila proti němu a pobavila fanoušky

Klausova linie vůči Rusku je starší, než se dnes často připomíná

Už při návštěvě Moskvy v roce 2003 mluvil Václav Klaus o potřebě „racionálního dialogu“ s Ruskem. Tehdejší analýza BBC Czech připomíná, že na rozdíl od Václava Havla stavěl vztah k Rusku spíš na pragmatismu a hospodářské spolupráci než na historické zkušenosti a bezpečnostních obavách. Jinými slovy, místo civilizačního střetu zdůrazňoval obchod a praktické vztahy.

V logice Klause mohl za napadení Československa nacisty Beneš a československá politická reprezentace, společně s dalšími evropskými státy, protože provokovali Hitlera a dostatečně se nesnažili vyřešit vnitročeskoslovenský problém v Sudetech. Geniální. Kdyby někoho zajímalo jak… https://t.co/7SdyMBmfYG

— Petros Michopulos (Kecy&Politika) (@PetrosKecyaPoli) August 6, 2026

Podobný tón byl patrný i po jeho další cestě do Ruska v roce 2007. Český rozhlas tehdy popisoval, že během čtyřdenní návštěvy jednal i s Vladimirem Putinem. Důležité je, že tehdejší veřejný obraz Klause vůči Moskvě stál na dlouhodobě budovaném stylu: méně moralizování, víc důrazu na dialog, a to i ve chvílích, kdy část české veřejnosti čekala tvrdší slovník.

Proč dnešní spor vyvolává tak silnou reakci

Právě tady je dnešní střet citlivý. Po roce 2022 totiž podobná slovní opatrnost nepůsobí jen jako starý klausovský pragmatismus. V části publika vyvolává dojem relativizace role útočníka. A to zvlášť ve chvíli, kdy bývalý prezident nechce přijmout ani základní formulaci, že Rusko válku rozpoutalo vojenským napadením Ukrajiny.

Je na tom vidět jeden podstatný posun. To, co v roce 2003 mohlo být čteno jako chladná ekonomická úvaha o vztazích s Moskvou, dnes v kontextu války zní přece jen ostřeji. Ne proto, že by Klaus dramaticky změnil slovník. Spíš se změnilo okolí. Ve výsledku tedy nejde jen o konflikt s moderátorkou. Jde i o připomenutí dlouhé a poměrně konzistentní linie, kterou Václav Klaus drží ve vztahu k Rusku už přes dvě dekády. Televizní debata jen znovu ukázala, že tato linie dnes naráží na mnohem tvrdší veřejnou odezvu než dřív.

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.