Foto: Nextfoto, Kryštof Hádek Matěj Hádek na party společnosti RWE
Jana Hádková zemřela ve věku 74 let. Vedle role matky známých herců po sobě zanechala i desítky dokumentů a výraznou stopu.
O úmrtí slavné Jany Hádkové informovala v uplynulých hodinách všelijaká česká média. Zprávu připomnělo i vyjádření režiséra Bedřicha Ludvíka. Podle dostupných informací zemřela po delším onemocnění. Rodina další okolnosti neoznámila, což je v takové chvíli pochopitelné a stojí za respekt.
Za slavnými syny stála žena, která si vybudovala vlastní jméno
Jana Hádková, rozená Dvořáková, se dle Wikipedie narodila 4. dubna 1952 v Praze. Vystudovala tehdejší Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy a už od 70. let se profesně pohybovala kolem filmu. Od roku 1977 působila v Československém filmovém ústavu, dnešním Národním filmovém archivu, jako historička a teoretička dokumentárního filmu.
Hádková tak do oboru nevstoupila jako televizní tvář ani jako režisérka, kterou by proslavil jediný známý titul. Vycházela zevnitř dokumentu, tedy z jeho historie, rešerší, souvislostí a paměti. U lidí, kteří v tomhle prostředí skutečně pracují dlouho, to bývá znát. A u ní to bylo znát výrazně.
Poslední chvíle Ivety Bartošové: Maminka z telefonátu cítila zlepšení, poté přišla nejtvrdší rána
Praha, filmové prostředí a rodina, kterou veřejnost znala
Žila v Praze, kde se také narodila, a její život byl po desetiletí spojený s filmovým prostředím. Ve veřejných databázích i nekrolozích se uvádí, že byla manželkou Zbyslava Hádka a matkou tří synů, a to herců Matěje a Kryštofa Hádkových a Ondřeje. Rodina tak byla neustále spojena s uměleckým prostředím.
V českém kulturním provozu přitom nešlo o jméno na okraji. Po roce 1993 přešla Jana podle Novinek do společnosti Krátký film Praha a později pracovala jako dramaturgyně a režisérka dokumentárních pořadů i pro Českou televizi. Soustředila se hlavně na historická a společenská témata. Pro ČT natočila víc než 80 dokumentárních filmů a pořadů. K nejznámějším patří snímek Masakr na Švédských šancích z roku 2000, který se vracel k poválečné vraždě Němců u Přerova, nebo film Legenda o Kischovi z roku 2006. Za druhý z uvedených titulů získala v roce 2007 cenu Trilobit.
Nejen režie, ale i práce v zákulisí
Vedle vlastní tvorby působila Jana Hádková i jako kreativní producentka a dramaturgyně. Podle Novinek.cz stála jako dramaturgyně také u filmů Olga, Nickyho rodina nebo Svědkové Putinovi. To už je výčet, který dobře ukazuje šíři jejího záběru, od portrétů výrazných osobností až po politicky citlivá témata.
Zajímavé je i to, že učila na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. A právě k této etapě se váže i poslední vzpomínka Bedřicha Ludvíka, kterou sám dal na svůj Facebook. Připomněl v ní jejich společné cesty z Písku i její typický humor. V podobných detailech bývá člověk někdy přítomný víc než v dlouhých oficiálních medailonech.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat