Test vědomostí na téma retro kuchyně za socialismu: 10 z 10 předmětů nejspíše poznají jen starší ročníky

Pro dnešní kvíz jsme sáhli po věcech, které si mnozí vybaví podle vůně kuchyně u babičky nebo u mámy. Plechové linky, smaltované hrnce, papiňák, remoska.

Kuchyně za socialismu měla úplně jinou atmosféru než dnešní moderní interiéry plné vestavných spotřebičů, indukčních desek a chytrých pomocníků. Typická domácnost bývala vybavena kuchyňskou linkou, kredencí, smaltovanými hrnci, různými mlýnky, struhadly a dalšími pomůckami, které často sloužily dlouhá desetiletí. Výběr zboží byl ve srovnání s dneškem podstatně omezenější, a tak se stejné nebo podobné předměty objevovaly v domácnostech napříč Československem. Dobové kuchyně se přitom postupně měnily a s rozvojem průmyslové výroby přibývaly nové spotřebiče. Na In-Lifestyle se vás zeptáme právě na retro vybavení kuchyní.

Kuchyně, kde se vařilo z toho, co bylo

Socialistická kuchyně nestála na výběru, ale spíš na nápaditosti. Ceny potravin sice určoval stát a byly relativně nízké, jenže v obchodech se pravidelně objevovala prázdná místa, kde mělo být zboží. Základem jídelníčku byly luštěniny, brambory, mouka a maso jen v omezeném množství. A z toho pak hospodyňky skládaly obědy a večeře pro celou rodinu. Bez internetu, bez možnosti zavolat si dovoz až ke dveřím, bez toho dnešního pohodlí, kdy se většina věcí dá obejít.

Tomu odpovídalo i vybavení kuchyní. Linka ZORA se začala prodávat v roce 1971 a dodávala se ve dvou rozměrech, 150 a 180 centimetrů. Nabízela laminát, umakart, smalt i vypalovací lak. Největší zájem byl o laminát s dekorem imitace dřeva, tehdy docela novinku. Vedle ní se často objevovala linka Asta od národního podniku Jitona Soběslav, obvykle s lesklými dvířky v oranžové nebo červené barvě. Obě linky mají společný ještě jeden detail: u řady seniorů stojí doma pořád. A pořád slouží.

Test znalostí o postavách z animovaných pohádek: Správní rodiče by měli získat alespoň 6/10 bodů

Dnešní pohled na plechové kuchyňské linky je možná trochu přísný. Jenže byly prakticky nezničitelné. Vlhkost je nedeformovala, snesly hrubší zacházení a omývaly se bez velkého úsilí. Oblíbený byl odstín slonové kosti, ke kterému patřila rohová sedačka s úložným prostorem a igelitový ubrus, ten se většinou jen setřel vlhkým hadrem.

Spotřebiče, které znal každý dům

Mixér ETA býval v mnoha rodinách tichým středem kuchyně. Tedy tichým spíš obrazně, protože ten zvuk si člověk pamatuje dodnes. Míchaly se v něm pomazánky, polévky i těsto na vánoční cukroví. V domácnostech 70. a 80. let byl prostě všude. A nebyl sám. Vedle něj stály mlýnky na maso, odšťavňovače s robustním plastovým tělem nebo ruční šlehače, u nichž se návod časem ztratil, ale používaly se dál.

Zvláštní kapitolu má remoska. Upekla maso i koláče a v řadě domácností funguje dodnes. Papiňák byl jiný případ. Mnozí k němu měli respekt. Šetřil ale čas i energii, takže se používal opravdu hojně. V socialistických kuchyních však hospodyňkám šetřily práci i jiné vychytávky. V našem kvízu se ukáže, jak dobře si vaření za socialismu ještě pamatujete. 

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle, podklady z veřejně dostupných informací na webech RetroKatalog, Blesk, ProŽeny

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.