Foto: NextFoto, Štěpán Kozub a Václav Neckář
Parodie Štěpána Kozuba na Václava Neckáře vyvolala u části publika hodně drsnou reakci. Začalo se mluvit o omluvě i právních krocích.
Proti Kozubově parodii, kterou sdílel uživatel Standa Havča na svém Facebooku, se výrazně ohradil fanklub Václava Neckáře, jak jsme si v redakci In-Lifestyle.cz všimli. Fanoušci v komentářích připomínají, že zpěvák po prodělané mrtvici dlouhodobě zápasil mimo jiné i s poruchami řeči. A zrovna z této roviny si podle nich komik dělat legraci neměl.
Nejde jen o urážku jedné legendy, ale o citlivé místo českého publika
Václav Neckář není pro české publikum obyčejná známá tvář z plakátu. Spousta lidí ho má spojeného nejen s písněmi a filmy, ale také s jeho návratem po vážném zdravotním kolapsu. Návratem pomalým, viditelným, občas křehkým. I proto reakce nevypadají jako další běžná vlna internetového rozhořčení, která za dva dny vyšumí. Ve vyjádřeních fanoušků zazníval požadavek na omluvu, a dokonce i úvahy o právních krocích.
Tady už nejde o klasické pošťuchování ze světa showbyznysu. Diváci často unesou všelijakou ironii, přehánění, někdy i dost ostré osobní rýpnutí. Tady se ale trefil do citlivého bodu pro široké publikum. Nemoc je totiž přece jen něco jiného. Na tomto místě je dobré říct, že Kozubova parodie se týkala konkrétní písně, ne osoby Václava Neckáře. Jestli jde ty dvě věci od sebe oddělit, je věc druhá.
Petr Pavel si v Lánech neodpustil ironickou poznámku směrem k Babišovi: Debata o suchu nadále hýbe společností
Problém není jen vtip, ale opakující se vzorec
Na In-Lifestyle v celé věci vidíme ještě jeden problém. U Štěpána Kozuba nejde v poslední době o první případ, kdy jeho ostřejší humor narazil silněji, než asi sám čekal. Pro komika je to nepříjemný signál. Provokace k jeho profesi samozřejmě patří, stejně jako drzost nebo schopnost jít na hranu. Tady se ale neřeší, jestli byl výstup vtipný, padají slova jako necitlivost a nemorálnost či hyenismus.
Kozubův styl stojí na přímočarosti, rychlém zásahu a trochu hrubší energii. Dokáže to fungovat, když míří na nafouknuté pózy, mocenské figury nebo směšnou sebedůležitost. U zdravotního handicapu se ale pohled publika mění. Satira najednou ustoupí dojmu, že terčem se stal člověk oslabený něčím, co si nevybral.
Hranice humoru si neurčuje jen autor
Kolikrát zaznívá, že komedie má být svobodná. Ano, bez svobody by se z ní stala opatrná kulisa. Jenže publikum není povinné zatleskat pokaždé. Má právo říct „tohle vidět nechceme“. Je to okamžik, kdy se mluví o mantinelech humoru a o úctě k člověku po závažném onemocnění.
Další vývoj bude hodně záležet na samotném Kozubovi. Omluva, případně i konkrétní reakce od Václava Neckáře by napětí mohly zklidnit. Pokud by ale měl zůstat dojem, že komik si může dovolit úplně všechno a každá kritika je jen uražené pohoršení, odpor nejspíš ještě poroste. Zbytečně. I pro něj.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat