Foto: In-Lifestyle.cz / AI Nano Banana, portrét Miloslava Štibicha
Letos by Miloslavu Štibichovi bylo 98 let. Dostatečný důvod připomenout herce, který se divákům zapsal do paměti.
Na In-Lifestyle jsme si všimli, že se jméno Miloslava Štibicha v českém filmovém kalendáři vrací docela pravidelně, a to hlavně v létě, kolem data narození a také úmrtí. Není na tom nic zvláštního. Stačí několik minut na plátně a předseda JZD, venkovský funkcionář nebo soused odvedle najednou ovládne scénu víc než postavy s mnohem větším prostorem. Ačkoli hrál převážně vedlejší role, uměl to perfektně.
Od rekvizitáře k filmové jistotě
Podle Wikipedie se Miloslav Štibich narodil 25. srpna 1928 v Praze a zemřel 22. června 1992. Dožil se tedy 63 let. K herectví se nedostal rovnou, což se u jeho jména připomíná poměrně často. Původně začínal v divadle jako rekvizitář a inspicient v pražském Činoherním klubu. Před kamerou se výrazněji zabydlel až později, už jako zralý muž.
Na jeho dráze je tím pádem zajímavé i ono načasování. Dnes se kolikrát mluví o okamžité viditelnosti, rychlém úspěchu a potřebě být pořád někde vpředu. Štibichův příběh je takovým příjemným opakem. Nepřišel jako hotová hvězda. Přišel z divadelního provozu, z místa, kde se člověk naučí vnímat tempo, pauzu, rekvizitu i drobný pohyb. A byly to podobné drobnosti, co potom propůjčovalo život a charakter jeho postavám.
Jan Rosák oslavil 79. narozeniny: S manželkou je už téměř 50 let, vzali se z finančních důvodů
Proč si ho pamatujeme hlavně jako předsedu
Ve filmu Vesničko má středisková hrál předsedu JZD Vojtěcha Kalinu, což uvádí i Filmový přehled. Nebyla to role, v níž by dostal výrazný prostor a spoustu efektních replik. Stavěl v ní hlavně na klidu, přesnosti a obyčejné důvěryhodnosti. Člověk měl u obrazovky pocit, že takového chlapa už prostě někde potkal. Podobně působil i v Na samotě u lesa, kde se znovu ocitl v prostředí, do kterého bezpečně zapadl. Zajímavostí je, že předsedu JZD si zahrál hned třikrát a jednou pak předsedu Jednoty.
Tady se dá docela dobře pochopit, proč se u Štibicha pořád opakuje označení mistr malých rolí. Malá role neznamená menší hereckou práci. Často je to přesně naopak. Herec nemá čas postavu vysvětlovat, nemá k dispozici dlouhé oblouky ani několik scén navíc. Musí ji složit z pár vět, pohledů a gest. Štibich v tom byl mimořádně přesný. Netlačil, nepřehrával, nechtěl si scénu urvat pro sebe.
Menzelův svět potřeboval civilnost
Režisér Jiří Menzel si podle dostupných filmografických přehledů Štibicha vybíral stále a stále dokola. Objevil se také ve filmech Postřižiny, Slavnosti sněženek nebo Báječní muži s klikou, uvádí přehled ČSFD. Z našeho redakčního pohledu to působí logicky. Menzelův filmový svět potřeboval lidi, kteří nevypadají jako vymyšlené figury, ale jako někdo, kdo právě vyšel z hospody, kanceláře JZD nebo dvora za domem. Štibich byl pro takové role jako stvořený.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat