Foto: se souhlasem České televize, nakupování za socialismu
Dnes jsme si připravili retro kvíz o nakupování za socialismu. Vzpomenete si na bony, podpultovky i dlouhé fronty? Otestujte svou paměť.
Nakupování v socialistickém Československu mělo s dnešním pohodlným nakupováním jen pramálo společného a vy na něj můžete zavzpomínat v našem kvízu na In-Lifestyle. Zákazník často nemohl jednoduše přijít do obchodu a vybrat si přesně to, co potřeboval. Sortiment byl omezený a některé zboží bylo nedostatkové, takže záleželo na tom, co právě dorazilo do prodejny. Dlouhé fronty se tvořily například na banány, mandarinky, maso, některé druhy elektroniky nebo toaletní papír. U dražšího spotřebního zboží, jako byly televizory, pračky či automobily, zase přicházely ke slovu pořadníky a na vysněnou věc se mohlo čekat dlouhou dobu.
Prázdná místa v regálech a domácí improvizace
Člověk vešel do obchodu a často vůbec netušil, s čím odejde. Nešlo o zapomenutý lístek s nákupem. Jistotu neměl skoro nikdo, ani zákazník, někdy ani prodavačka za pultem. O tom, co se objeví v prodejně, nerozhodovala běžná poptávka, ale plánování od stolu. Centrálně řízené hospodářství v socialistickém Československu mělo podle záměru zajistit rovnoměrné zásobování. V praxi se však pravidelně nedostávalo i zboží, které dnes člověk bere jako samozřejmost.
Rychle mizelo z obchodů nejen maso nebo tropické ovoce. Chyběl také česnek, náhradní díly na auta, stavební materiál a opakovaně i toaletní papír. Nastříhané noviny na záchodě nebyly žádná historka pro pobavení vnoučat, ale běžná náhrada. Paradox doby byl vidět jasně: Československo umělo vyrábět obrovské objemy oceli a živit těžký průmysl, jenže u obyčejného spotřebního zboží systém drhnul.
Test znalostí na téma největší hity českých zpěváků: Kdo přiřadí 10/10 písní, ten má výborný přehled
Kdo měl v prodejně známého, prodavačku, řezníka, skladníka, byl na tom podstatně lépe. Kvalitnější maso se na veřejný pult mnohdy ani nepodívalo. Zůstávalo stranou jako zboží odložené pro zákazníky, kteří „věděli“. Mnohé masokombináty navíc raději vyvážely maso na Západ, kde za něj dostaly výhodnější cenu. Doma se pak prodávalo to, co zbylo, a lidé se podle toho zařizovali.
Samostatný příběh představoval Tuzex. V těchto obchodech se prodávalo západní zboží: džíny, kosmetika, elektronika a další věci, které v obyčejných samoobsluhách člověk nenašel. Háček byl v placení. Československé koruny nestačily, potřeba byly tuzexové bony, zvláštní poukázky, který ne každý získal. Pamatujete si ještě na tu dobu? Pak v našem kvízu o nakupování za socialismu musíte dát plný počet bodů.
Kvíz: Jak dobře znáte nakupování za socialismu?
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle, podklady z veřejně dostupných informací na webech Ábíčko, ProŽeny, TopRecepty, Stoplusjednička, Svět ženy
Přidejte svůj názor
Komentovat