Eva Pavlová se pochlubila černobílou fotografií: Odstáté uši a účes podle kastrolu komentují stovky lidí

Eva Pavlová tentokrát nepřitáhla pozornost róbou ani tím, že by stála po boku prezidenta při oficiální akci. Sdílela jednu starou fotografii, která působí úsměvně a nostalgicky, má ale i vážnější přesah.

Eva Pavlová se podělila o fotografii ze svého dětství, která pobavila i zaujala. Na snímku je ještě jako malá holčička s účesem, který dnes s trochou nadsázky připomíná sestřih podle kastrolu, a nechybí ani výrazně odstáté uši. Na In-Lifestyle nás ale zaujalo hlavně to, co k fotografii napsala. Z obyčejné vzpomínky na vlastní dětství udělala upozornění na problém, který dnes řeší řada rodičů: co všechno se může stát s fotografií dítěte, jakmile ji jednou zveřejní.

Z rodinného alba rovnou na internet

Eva Pavlová svůj příspěvek na Facebooku začala vzpomínkou na dobu, kdy podobné dětské snímky zůstávaly především v soukromí rodiny. „Fotografie s upatlanou pusou od dortu, rozcuchanými vlasy, s odstátýma ušima nebo v legračním oblečení, případně bez něj, zůstaly většinou schované v rodinném albu a prohlížely se nanejvýš při návštěvě příbuzných,“ napsala k černobílé fotografii, na které je jako přibližně dvouletá holčička. To, že rodinné fotky zůstávaly v soukromém albu dnes považuje vlastně za štěstí, protože dnešní děti to často mají jinak.

Dnes je během pár kliknutí fotografie dítěte zveřejněna před velkým množstvím lidí. „Dnešní děti to mají jiné. Jejich fotografie často putují rovnou na internet, kde už nad nimi nemusíme mít úplnou kontrolu,“ upozornila. A v tom vidí zásadní problém. Rodič může fotografii považovat za roztomilou vzpomínku, jenže dítě ji jednou může vnímat jako trapnou nebo nepříjemnou. A především už nemusí být možné určit, kdo všechno se k ní dostane.

Eva Pavlová první školní den udělala dětem radost. Její modrobílý model ohromil stylistku i čtenářky

Když je dětská fotka vtipná jen pro dospělé

Na své fotografii přitom Pavlová ukázala přesně ten typ snímku, o kterém sama píše. Malá holčička s dětským účesem a odstátýma ušima působí přirozeně a bezprostředně. Dnes bychom podobný obrázek možná označili za úsměvnou dětskou vzpomínku a první dáma na něm sama demonstruje, že dětské fotografie nemusí být dokonalé, abychom se nad nimi i po mnoha letech rozplývali nebo bavili. Zároveň ale připomíná, že to, co připadá vtipné dospělému, nemusí stejně vnímat dítě o několik let později. 

Pod příspěvkem se pak rozjela poměrně zajímavá diskuse. „Já si pamatuji, jak mamka udělala mou nahatou fotku na pláži v Bulharsku a pak ji ukazovala příbuzným. Bylo mi deset. A dodnes si pamatuji, jak hloupě jsem se cítila,“ napsala jedna z diskutujících s tím, že fotky svého dítěte na sítě proto nikdy nedala nebo až později s jeho souhlasem. „Dnes je toto téma ještě složitější, nejde jen o pocity dítěte, ale i o jeho bezpečnost,“ uvedla. Další komentující Pavlové jednoduše poděkovala za osvětu s tím, že jde o „extra důležité“ téma. A podobně reagovali i další lidé, kteří ocenili, že na problematiku sdílení dětských fotografií upozornila.

Problém přitom není jen v tom, že se dítě jednou za několik let podívá na starou fotografii a nebude z ní nadšené. Jakmile se snímek dostane na internet, rodič už nemusí mít úplnou kontrolu nad tím, kde skončí a kdo se k němu dostane. Fotku si může někdo uložit, přeposlat nebo použít v jiném kontextu. Z původně nevinné rodinné vzpomínky tak může vzniknout digitální stopa, kterou si dítě samo nikdy nevytvořilo.

Fotka může žít na internetu vlastním životem

Na rizika spojená se zveřejňováním fotografií upozorňují i státní instituce. Úřad pro ochranu osobních údajů například výslovně uvádí, že u fotografií zveřejněných na sociálních sítích je vyšší riziko následného zpracování jinými subjekty a profilování osobních údajů. U detailních fotografií dětí zveřejňovaných na internetu pak doporučuje získání souhlasu jejich zákonných zástupců.

Je dobré se na to podívat z toho úhlu pohledu, že fotografie a videa patří mezi osobní údaje a člověka díky nim lze poměrně snadno identifikovat. Rodič tedy nemusí přemýšlet pouze nad tím, jestli je snímek hezký nebo vtipný. Měl by zvážit také to, co všechno z fotografie někdo další zjistí a jestli by mu nevadilo, kdyby ji za několik let viděli lidé, které dnes vůbec nezná.

Fotografie v albu sice také může někdo ukázat dál, ale její okruh diváků bývá přirozeně omezený. U internetu může během chvíle zmizet hranice mezi rodinnou vzpomínkou a veřejným obsahem. Sdílet snímky jistě lze, ale s rozumem, zkrátka je potřeba se před každým zveřejněním na chvíli zastavit a položit si jednoduchou otázku: Bude s touto fotografií v pohodě i moje dítě, až bude o deset/dvacet let starší?

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.