Foto: NextFoto, Miroslav Sládek a Dagmar Havlová
Miroslav Sládek při novém vystoupení znovu připomněl starý spor s Václavem Havlem a nevynechal ani Dagmar Havlovou.
Někdejší šéf republikánů se po delší době ukázal v podobě, v níž býval politicky nejvýraznější, a tak nechyběla tvrdá slova, osobní výpady a snaha strhnout pozornost přes známá jména. Tentokrát ale nezůstalo jen u starého střetu s Václavem Havlem. O bývalé první dámě Dagmar Havlové mluvil způsobem, který na In-Lifestyle považujeme za překročení hranice slušného chování.
Starý konflikt znovu vytáhl před kamery
Sládek nedávno vystoupil na tiskové konferenci nového projektu G MMA, kde mluvil o tom, s kým by si rád vyřídil účty. Při té příležitosti odmítl označení rasista a vrátil se také k událostem z roku 1998. Tehdy byl krátce před prezidentskou volbou na několik dní ve vazbě a tuto epizodu už roky spojuje se znovuzvolením Václava Havla.
Stejnou verzi zopakoval i tentokrát. Když pak přišla řeč na Dagmar Havlovou, použil vůči ní vulgární urážku a přidal i poznámku o jejím manželství s Václavem Havlem. Znovu tak vytáhl jednu ze scén, které se k tehdejšímu prezidentskému souboji dodnes vážou. Dagmar Havlová tehdy během napjaté prezidentské volby dvakrát hlasitě zahvízdala na prsty po projevu republikánského poslance Jana Vika. Byla to scéna, která se vymykala běžnému politickému vystupování, i proto si ji veřejnost zapamatovala. Sládek ji ovšem po letech využil především jako záminku k dalšímu osobnímu útoku.
Petr Rychlý slaví 61 let: Už nějakou dobu tu však vůbec nemusel být. Za svůj život vděčí manželce
Sládek jako připomínka politiky 90. let
Sládkovo současné vyjadřování není žádný náhodný úlet. Už v devadesátých letech patřil k politikům, kteří si pozornost získávali ostrým slovníkem a otevřenou konfrontací. Vedl SPR-RSČ a patřil k nejvýraznějším tvářím tehdejšího politického okraje.
Sládkův návrat proto připomíná i styl politiky, který byl v devadesátých letech mnohem výraznější než dnes. Ostré výpady, osobní provokace a záměrné vyvolávání konfliktů tehdy k politickému koloritu patřily. To ale samo o sobě neznamená, že je dnes musíme považovat za přijatelnou normu.
Pořád na sebe umí strhnout pozornost
Sládkovo vystoupení zaujalo hlavně nevybíravým jazykem. I po letech se přitom vrací ke stejným jménům a stejnému typu výroků. Když někdo býval vidět především díky ostrým slovům, může se k nim vracet i ve chvíli, kdy už nemá v politice takové postavení jako dřív. Zůstávají totiž osvědčeným způsobem, jak na sebe upozornit.
Václav Havel v českém prostředí dodnes představuje pro jednu část společnosti symbol listopadu 1989 a polistopadového směřování země, zatímco pro jinou ztělesňuje politiku, vůči níž se dlouhodobě vymezovala. U Dagmar Havlové je to ještě zvláštnější. Dnes není aktivní političkou a do tehdejších sporů sama nevstupuje. Přesto ji může kdokoli jedinou větou znovu postavit do jejich středu. Veřejná role se člověka zkrátka někdy drží mnohem déle, než by si sám přál.
Sládkova slova tak vracejí do oběhu způsob politické komunikace, který byl už v devadesátých letech pro řadu lidí za hranou. A to platí, i když v tomto případě nešlo politickoku akci. Dnes jsme si sice zvykli, že veřejní činitelé a známé osobnosti mohou být ostří, ironicky se napadat a vzájemně se shazovat. To ale neznamená, že je nutné každou takovou komunikaci přijmout jako normální.
Stojíte za Miroslavem Sládkem nebo Dagmar Havlovou?
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat