Foto: se souhlasem ČTK, Kateřina Šulová, Jana Novotná
Jana Novotná by 2. října slavila 58. narozeniny. Zůstala po ní kariéra s mimořádnými výsledky i nevšední příběh ženské tenistky.
U Jany Novotné se ani několik let po jejím odchodu nemluví jen o pohárech a zápisech v tabulkách. V redakci In-Lifestyle jsme si při blížícím se výročí znovu připomněli, jak rychle se s jejím jménem vrací i emoce, s nimiž se člověk přenese na kurty. Tenis u ní byl totiž sledem okamžiků, v nichž se před plným stadionem ukázalo i to, co sportovci obvykle drží pod pokličkou. Zkrátka to byla tenistka s velkým T.
Výročí hráčky, jejíž příběh se pořád vrací
Profil na webu Český tenis uvádí, že Jana Novotná se narodila 2. října 1968 v Brně a zemřela 19. listopadu 2017. Ve dvouhře vyhrála Wimbledon v roce 1998, předtím si na stejném turnaji zahrála finále v letech 1993 a 1997. Z olympijských her v Atlantě 1996 si odvezla bronz. Ve čtyřhře získala 12 grandslamových titulů, ve smíšené čtyřhře přidala další čtyři.
Už samotný výčet stačí na velké jméno. Jenže u Novotné se člověk u čísel dlouho nezdrží. Její kariéru dodnes provází obraz z Wimbledonu 1993, kdy po ztraceném finále se Steffi Grafovou neudržela slzy. Byla to scéna, která se do tenisové paměti zapsala možná mnohem hlouběji než řada vítězných ceremoniálů.
Jak by dnes vypadal Karel Zich podle umělé inteligence: I v 77 letech by byl stále fešák
Porážka, která zůstala v paměti skoro jako titul
V roce 1993 vedla ve třetím setu nad Grafovou 4:1 a k titulu měla velmi blízko. Pak se zápas zlomil a vítězství jí uteklo. Místo běžných vět o tom, že „sport přináší i porážky“, přišla syrová chvíle na kurtu. Po porážce následovala snad jedna z nejslavnějších scén historie Wimbledonu. Při předávání trofeje se tehdy 24letá Novotná rozplakala a opřela hlavu o rameno vévodkyně z Kentu, která ji utěšovala.
V britském tisku se dokonce žertovalo o „porušení královské etikety“. Sama Novotná později vysvětlovala, že když se na ni vévodkyně usmála a řekla jí, že jednou Wimbledon vyhraje, jednoduše už emoce neudržela, uvedl web WTA.
I přes porážku se na stejné místo vrátila. Některé šampionky se do paměti zapíšou drtivou převahou, Novotná zkusila znovu otevřít dveře, za kterými to už jednou hodně bolelo. Do finále Wimbledonu prošla znovu v roce 1997. Titul přišel až v roce 1998, kdy porazila Nathalii Tauziatovou. Bez předchozích zklamání by ten okamžik měl úplně jinou váhu.
Stopa, která pokračovala i mimo kurt
Po skončení kariéry se Jana Novotná věnovala také trenérské práci. Vedla mimo jiné Barboru Krejčíkovou. Nebyla tedy jen vítězkou Wimbledonu z roku 1998. Patřila k hráčkám, které spojily dvě období českého tenisu: generaci, jež si cestu do světové špičky musela tvrdě vybojovat, a tu další, která už mohla čerpat i z jejích zkušeností. Do Mezinárodní tenisové síně slávy byla uvedena v roce 2005. Tím oficiálně dostala místo mezi největšími postavami tenisové historie.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat