![Budova Krajského soudu v Brně](https://in-lifestyle.cz/wp-content/uploads/2025/02/Budova-Krajskeho-soudu-v-Brne-1024x701.jpg)
Foto: Henta/ Creative Commons/ Attribution-Share Alike 3.0 Unported/ Budova Krajského soudu v Brně
V našem magazínu se běžně podobnými tématy nezabýváme. Případ ženy, která praštila svým dítětem o zem a málem ho zabila, ale vyvolal vášnivé diskuze. Našim čtenářům nabízíme na zmiňovanou kauzu pohled z jiného úhlu. Povídáme si s advokátkou Judr. Ing. Kateřinou Mencnerovou.
V posledních dnech médii proběhl článek o ženě, která svým vlastním pětitýdenním miminkem hodila o zem, dala mu několik facek a následně jím ještě praštila o hranu postele. Jako trest chce podmínku, protože ve vězení by přišla do kontaktu s lidmi, kteří by ji mohli negativně ovlivnit.
Je to v pořádku? Může někdo, kdo málem zabije své vlastní dítě chtít podmínečný trest?
Málem zabila své dítě. Jak to vidí advokát?
Novinky informovali na svých stránkách o případu, ve kterém před krajským soudem v Brně stanula žena, která prokazatelně málem zabila své pět týdnů staré dítě. Přes svoji obhájkyni u soudu požaduje podmínečný trest. Státní zástupkyně navrhla 5 až 6 let odnětí svobody. Obhajobě se to zdá jako nepřiměřeně přísný trest, přitom ženě hrozilo až 12 let vězení.
Naše redakce oslovila advokátku Kudr. Ing. Kateřinu Mencnerovou, aby se spolu s námi podívala na otázky, které člověka v souvislosti s tímto případem napadnou.
V otázkách neřešíme vinu a nevinu. Snažíme se také dotyčnou ženu nesoudit. Jedná se čistě jen o rozhovor s odborníkem z oblasti práva na téma daného případu.
Rozhovor s advokátkou
V naší redakci jsme pozorně prošli dostupné informace a diskuze k případu. Nejvíce se veřejnost pozastavuje nad tím, že i když ženě hrozí 12 let odnětí svobody, její obhájkyně navrhuje podmínku. Je to běžné, že je rozdíl mezi možným a navrhovaným trestem takový?
Neznám přesné okolnosti případu, ale pokud je žena obžalovaná pro těžké ublížení na zdraví na dítěti, může jí být podle trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody od 5 do 12 let. Vzhledem k tomu co víme, podle mého názoru, podmíněné odsouzení není na místě.
V praxi je běžné, že se obviněný zajímá především o to, zda za spáchaný trestný čin takzvaně půjde do vězení, nebo zůstane na svobodě. Obhájce vysvětlí klientovi jaké jsou možnosti uložení trestu. Klient ale může výslovně trvat na tom, aby byl v soudním řízení navrhován konkrétní druh trestu. Pokud to není v rozporu s právními či stavovskými předpisy, je obhájce povinen dbát pokynů klienta.
Chápu, že obhájce tu není od toho, aby soudil, ale aby hájil zájmy svého klienta, přesto se ptám – dostane se obhájce někdy do situace, že je mu obhajoba lidově řečeno proti srsti?
Pokusím se nejprve co nejstručněji vysvětlit, jak se může obhájce k obhajobě v trestním řízení dostat.
Klienty může obhajovat takzvaně na plnou moc, v tom případě zastoupení odmítnout může. Stavovské předpisy stanovují některé případy, kdy je naopak advokát povinen služby odmítnout, ale to zde rozebírat nebudeme.
Dále se pak jedná o obhajobu ex offo, kdy se obhájce nechá zapsat do seznamu vedeného u soudu. Soudem přidělované případy odmítnout nemůže. V případě obhájců ex offo se tedy obhájci mohou dostávat do situací, které jim jsou proti srsti. Řešením je jedině výmaz ze zmiňovaného seznamu, nebo zastoupení jiným advokátem.
![obrázek generovaný Al](https://in-lifestyle.cz/wp-content/uploads/2025/02/ai-generated-8751926_1280.jpg)
Úmyslně jsem k rozhovoru oslovila advokáta ženu – jak se na daný případ díváte z té lidské stránky?
Vzhledem k tomu, že jsem také matka, je to pro mě nepochopitelné.
Nechceme si hrát na soudce, ale v tomto případě má veřejnost, dle komentářů jasno a pro ženu nemá žádná slova omluvy. Nepomáhá ani fakt, že obhájkyně operuje s nízkým intelektem ženy a faktem, že dotyčné dítě a další dítě, které žena porodila po spáchání trestného činu, žena nemá ve své péči. Vy, jako odborník v oblasti práva vidíte uvedené informace jako omluvu a důvod podmíněného trestu?
Podle trestního řádu není nízký intelekt sám o sobě polehčující okolnost. Soud by při stanovení druhu trestu a jeho výměry, měl přihlédnout jedině k tomu, pokud by pachatelka byla tzv. zmenšeně příčetná. Musela by mít duševní poruchu, v důsledku které by, zjednodušeně řečeno, nechápala, co dělá, což se zjišťuje ze znaleckého posudku.
I advokát je jenom člověk
Na závěr odbočíme od probíraného případu a zeptám se – setkáváte se ve své praxi s případy, které Vás emočně, nebo citově zasáhnou? Zasáhl Vás některý případ tak, že jste i přes veškerou profesionalitu cítila, že jdete proti sobě?
Já jsem naštěstí nikdy nemusela být v pozici, kdy bych musela obhajovat ženu, která málem zabila své dítě.
Nicméně ano, rozpor mezi mým přesvědčením a tvrzením se mi stává v trestních ex offo věcech. Jedná se ale o méně společensky závažné trestné činy a mezi mými klienty tvoří jednotky. Převážnou část mých klientů zastupuji na plnou moc.
Chtěla byste Vy osobně něco k našemu povídání dodat?
Vím, že ve společnosti panuje velké nepochopení pro advokáty, kteří zastupují tu špatnou stranu a nedivím se. Vzhledem k tomu, že se také trestnímu právu věnuji, to ale nevidím tak jednoduše. V praxi se setkávám také s případy, kdy naopak někteří státní zástupci překrucují skutky, nebo právní kvalifikaci tak, jak je vidí oni.
Dle mého názoru je důležité, aby byl systém vyvážený, tedy aby si soud vyslechl obě strany tak, aby mohl vydat objektivní rozhodnutí.
Zdroj: Autorský text, Novinky