Foto: Nextfoto, Anna Julie Slováčková na TK k založení spolku Pokoj v hlavě i na hlavě
Anna Julie Slováčková stále svádí bitvu se zákeřnou rakovinou prsu. Otevřeně promluvila také o možnosti paliativní chemoterapie.
Anna Julie Slováčková již podruhé bojuje se zákeřnou nemocí v podobě rakoviny prsu. Tentokrát je však její bitva ještě náročnější. V nedávných rozhovorech přiznala, že je smířená se vším, ale rozhodně se nechce vzdát bez boje. Jak redakce In-lifestyle z jejích sociálních sítí zjistila, momentálně ji vyčerpává i samotné mluvení.
Nemoc tentokrát napadla plíce
Zpěvačka se poprvé potýkala s rakovinou prsu ve svých 24 letech. Nikdo by nečekal, že ho něco takového může potkat v tak útlém věku, ale rakovina prsu již dávno není hrozbou jen pro starší ročníky. Přestože procento mladých nemocných ve věku do 50 let je stále nízké, počet pacientů se neustále zvyšuje, jak uvádí odborníci z organizace BCRF.
Proto je kladen obrovský důraz na samovyšetření a pravidelné konzultace u lékaře. U rakoviny prsu, stejně jako u všech dalších vážných onemocnění, platí pravidlo, čím dříve je nemoc diagnostikována a zahájena léčba, tím vyšší šance je na úplné zotavení.
Regina Rázlová opět v rukou lékařů. Tentokrát si o pomoc řekla sama
Když Slováčkovou zasáhla nemoc podruhé, napadla tentokrát i plíce. Zpěvačka je však statečná a nic nevzdává. Už roky, od doby, kdy poprvé zjistila, že je nemocná, otevřeně mluví o své nemoci, a i přes obtíže se snaží zůstávat pozitivní. Stejně tak využívá svého vlivu i na sociálních sítích, aby šířila povědomí o této nemoci.
Vyčerpává ji už i mluvení
Na svém Instagramu ukazuje realitu, jaká je. Někdy má lepší dny, někdy horší, tak to zkrátka po chemoterapii bývá a nehodlá svým fanouškům a sledujícím nic přikrášlovat. Poslední dobou není příliš aktivní, jak sama uvedla, vyčerpává ji už i mluvení a najednou se ochota vyjadřovat se o svém stavu vytratila.
„Já vím, že mě sledujete z jiného důvodu, ale já o tom důvodu nechci mluvit a necítím se teď dobře v tomto tématu, té nemoci. Věřím, že raději uvidíte život než nemoc. Napadlo mě ukazovat aspoň něco takového,“ nechala se slyšet v jednom ze svých videí, kdy se ptala fanoušků, jestli by je zajímaly třeba nápady na svačinky. Slováčková nedávno také přiznala, že má v lékařských zprávách uvedeno paliativní chemoterapie.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Moc jí pomohlo, že měla možnost setkat se s lékařkou z paliativní péče, protože doposud netušila, co to znamená. V takovém případě dochází k zastavení nebo zpomalení růstu zhoubného nádoru, prodlouží se život pacienta, ale léčba nevede k zotavení. Paliativní péče je zahájena v případech, kdy už neexistují žádné další možnosti radikální léčby.
„Řekla jsem lékařce svůj plán, že bych se přestala léčit a naplno si užila třeba deset nebo dvacet let života. Po několika sezeních mi ale otevřeně řekla, že kdybych se neléčila, byla by to otázka pár měsíců. Hrozně mi ale pomohlo to vědět. Když tady prožiji za rok a půl více než dosavadních 29 let, budu strašně vděčná. Život je krutej, ale taky krásnej, je důležitý se nikdy nevzdávat,“ řekla Slováčková v rozhovoru pro iDNES.
Zdroj: Autorský text, BCRF, Instagram Anny Slováčkové, iDNES
Téhle holciny je mi moc líto držím akce ,ať je tu ještě nějaký zázrak
Statečné děvče
Připomíná mi sestřenici Sašenku od 10.let bojovala s rakovinou , povahou přesně jak Anička, milá, skromná, úžasná vybojovali si ještě 20.let života .Aničko jsi nádherná lidská bytost.
Aničko, jste opravdu statečná dívka, obdivuju Vás.
Já jsem také prodělala tuto nemoc sice v jiném orgánu, ale dozvědět se pravdu bylo šokující. Nevím jestli jsem měla takové štěstí, nebo to byl přístup k nemoci. Prostě jsem s ní (nemocí) mluvila a opravdu nikdy jsem si nedávala úkol ji porazit. Neplánovala jsem nic na dobu delší než jeden týden, při procházkách jsem objevovala krásu stromů, kytek a všech živých tvorečků, které se mi podařilo potkat. Byla jsem opravdu šťastná, že můžu být s nimi. Zní to trošku bláznivě, ale je to tak, chodila jsem domů unavená, ale šťastná jako bleška. Po půl roce jsem dostala první dobrou zprávu a pak už to bylo na dobré cestě. Vím, že nikdo nemá s touto nemocí nikdy zcela vyhráno, ale někdy je milosrdná. Přeju Vám jen to nejlepší a hlavně obrat k lepšímu. Omšelé, ale pravdivé – naděje umírá naposledy. Moc držím palce a myslím na vás. Marie
Vážená Aničko, vím, že každé slovo podpory je vlastně málo, ale nemám nic víc. Jen v mysli přání, ať je Vám aspoň pár hodin denně lépe, ať máte dostatek sil fyzických i psychických…ale zase jen slova, vím. Kdosi napsal: Napil jsem se rtuti, polil kyselinou, ochutnal hořce jedovatý blín. Nic se mi nestalo. Zjistil jsem, že ti, co žijí s chutí nezahynou, a ti, co na ně míří, minou zaručeně cíl. Tak třeba to vyjde. Myslím na Vás a držím pěsti, ať k Vám dorazí to štěstí. Kateřina.
Anička je obrovská bojovnice a já doufám,že nakonec tu zákeřnou nemoc porazí.Držím jí všechny palce.
Drž se ♥️
Každá nemoc má svou příčinu, Někdy jsem někde četla, že každá nemoc se dá vyléčit, ale je potřeba znát příčinu. Lékaři dělají co mohou a co jim medicína dovolí, ale někdy je příčina úplně nečekaná a je jí možno odstranit a tím se vyléčit. Já být Aničkou, tak bych hledala možnost léčby i jinde. Když někdo zemřel a byl pitván, tak se všichni divili co v těle našli. Pokud se léčíme chemoterapií, tak tělo více a více zakyselujeme a v takovém prostředí tělo nemůže fungovat a nakonec umírá. Aničko hledej, kdo hledá najde, ptej se, kdo se ptá tak se dozví. Když doteď nic nepomohlo, tak bych hledala jiný způsob, jak se uzdravit. Moc Ti to přeji, aby jsi našla odpověď, která Ti přijde a když budeš mít dobrý pocit, tak za tím jdi. Vem do vlastních rukou zodpovědnost a nenech ji na druhých. Oni to tak necítí jako Ty. Přeji Ti mnoho štěstí, abys jsi to dokázala.
Také sleduji Aničku od začátku co ji postihla ta krutá nemoc. I já ji držím všechny palce a přeju, pokud možno co nejdelší cestu
na tomto krásném světě. Je to obdivuhodné, jak s nemocí bojuje a nevzdává to. Musí to být ohromně náročné.
V dnešní nelehké době se setkáváme čím dál víc s násilím, nevážení si života.
Anička je příklad pro mnoho lidí, jak se stavět k daru života.
.
Aničko miluju, obdivuju hrozně moc, já bych to nedokázala…
Milá Anno, na fotce máte vedle sebe psa. Jste v těch nejlepších rukou, nebo spíš tlapkách. Držím Vám palce a přeju ještě hodně koncertů a písniček.
Aničko , jsi bojovnice .Drž se .
Milá Aničko drž se moc se za Tebe modlím
Milá Aničko, můj obdiv Vám….
Přeji hodně sil .Jste skvělá ,statečná a za mě úžasný člověk…
Nevážíme si toho co v životě máme a že nám kolikrát vlastně nic nechybí. I tak si plno lidí stále na něco stěžuje…
Tak strašně Vám přeji, sílu na Váš boj a vítězství…..
Aničko díky za to ,že jste…..
Tolik blbostí a nedůležitých věcí člověk řeší a přitom jsou lidé, kteří bojují s různými nemocemi, tak jako Vy Aničko. Držím nejenom Vám, ale všem, kteří se léčíte palce, ať ten boj vyhrajete! Snad se někdy dočkáme, že místo vlévání peněz do zbrojení se peníze použijí na výzkum všech nevyléčitelných nemocí. Držte se, jste úžasná!
Také jsem si rakovinou prošla, jsem 8 let v remisi a každému takto nemocnému bych poradila, řídit se do posledního slova knihou – Velká kniha olejovobílkovinné stravy, sepsanou podle dlouhodobých výzkumů Dr. Johanny Budwig. Vše je zde dopodrobna vysvětleno, jak a proč nás nemoc postihla, co dělat, nedělat, co jíst a nejíst, kniha je plná receptů i toho, kde vše nakupovat. Také je důležité nebrat nemoc jako hrozbu, ale jako upozornění, že je něco v našem životě špatně. Já osobně jsem se přestala nemoci bát, když jsem knihu dostala a těšila jsem se, až začnu žít jinak, lépe, zdravěji. Věřila jsem, že sama pro sebe to dokážu. Nemoc jsem brala v podstatě na lehkou váhu, jen třeba jako nachlazení, spíše jsem si ji ani nepřipouštěla.