Anička Slováčková se nebála ukazovat i temné stránky své nemoci. Byla skutečná bojovnice

Anička Slováčková byla výjimečný člověk. Mladá žena, která měla nejen umělecký talent, ale také odvahu otevřeně mluvit o své nemoci. Kromě svých písní tu po sobě zanechala také poselství.

Neskutečná bojovnice, talentovaná herečka a zpěvačka, která rozdávala radost a také sílu. Její příspěvky na sociálních sítích a rozhovory, které poskytla, mnoha lidem dodávaly odvahu a sílu dál bojovat se svými vlastními problémy. Nebála se ani přiznat to, že lepší dny, střídaly ty horší. A jak naší redakci potvrdila PhDr. M. Miechová, psycholožka online poradny MOJRA, právě v tom byla její největší síla.

Anička Slováčková byla skutečná bojovnice

Ačkoliv sama, v době kdy se rakovina znovu objevila, moc dobře věděla, že je to zlé, respektive hodně zlé, neztrácela naději, sílu a chuť užít si každičký den, který ještě má.

V rozhovorech mluvila o své nemoci a vlastně i o prognóze velmi otevřeně a veřejnost ji za to obdivovala. Ať už se jednalo o besedy, rozhovory, nebo příspěvky na sociálních sítích, vždy apelovala na všechny, aby nezanedbávali prevenci, nebáli se vyhledat pomoc a aby se těšili z přítomnosti.

„Anička Slováčková svou otevřeností a upřímností přinesla společnosti hluboké a léčivé poselství. Ukázala, že přiznat si bolest, únavu nebo strach není slabost, ale důkaz velké vnitřní síly. Tím, že se nebála ukázat i své těžké momenty, dala ostatním odvahu být opravdoví – a to je v dnešní době nesmírně cenné,“ řekla nám psycholožka online poradny MOJRA PhDr M. Miechová.

Přiznání slabosti a těžkých momentů, je skutečná síla

V souvislosti s úmrtím Aničky Slováčkové je dobré zmínit její odhodlání a navázat na její odkaz, který po sobě zanechala.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Julie Slováčková (@anna_julie_slovackova)

Podle tiskové zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze rakovinou onemocní každý třetí člověk v České republice. Přes veškeré medicínské úspěchy u nás každých dvacet minut zemře jeden člověk na rakovinu.

Mnoho lidí ale i přes veškerou osvětu a informovanost má pocit, že je to jenom jeho problém, se kterým se musí poprat sám.

„Ve své profesi se často setkávám s lidmi, kteří mají pocit, že musí „vydržet“, „zvládnout to sami“, a že říct si o pomoc je selhání. Přitom opak je pravdou. Přiznat si, že mi není dobře – ať už po fyzické, nebo psychické stránce – je prvním krokem k uzdravení,“ říká námi oslovená psycholožka.

Anička Slováčková se netajila tím, že chodí na terapie

Vyhledat pomoc odborníka není ostuda, přesto to stále velká část lidí vidí jako jakési stigma. Především v době, kdy vážně onemocníte je to ale jedna z cest k uzdravení a nebo alespoň zvládnutí nemoci.

„Chtěla bych každému, kdo se právě nachází v těžkém období, vzkázat: nejste v tom sami. Mluvit o svých pocitech je v pořádku. Říct si o pomoc je odvážné. A cesta ven existuje. Pokud cítíte, že by Vám pomohlo odborné naslouchání a podpora, můžete se kdykoliv obrátit na některého z našich psychologů v online psychologické poradně Mojra. Jsme tu pro Vás s respektem, diskrétností a lidskostí,“ dodala ještě závěrem psycholožka online poradny MOJRA PhDr M. Miechová.

Zdroj: Autorský text, Instagram, Všobecná fakultní nemocnice v Praze, MOJRA

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.