„Z mojí kamarádky se v důchodu stal úplně jiný člověk,“ popisuje paní Miluška. Kvůli nedostatku peněz si jen stěžuje

„Jsem v důchodu, a i když nemám na rozhazování, nestěžuju si. Moje kamarádka ale nadává, kudy chodí a prohlašuje, že úspory nemá na to, aby je utrácela,“ svěřila se naší redakci paní Miluška. Důchod se dá prožít mnoha způsoby.

Příběh paní Milušky, která napsala do naší redakce, by se dal převést do úsloví: nestěžuj si, stejně ti to nepomůže, aneb život je třeba brát s humorem v každém věku.

Důchod se přežít dá, ale …

Jsem už pár let v důchodu a nikdy by mě nenapadlo stěžovat si, že beru málo. Ostatně, jednak by to nikoho nezajímalo a hlavně by mi to stěžování stejnak nepomohlo. Moje kamarádka šla do důchodu letos na jaře. Známe se už řadu let. Jak říkal můj nebožtík manžel, my dvě jsme se poznaly, když měl Žižka ještě obě oči. Helena byla vždy akční a usměvavá. Na to, že celý život pracovala jako učitelka, řekla bych že i normální.

Než šla do důchodu, pořád říkala, jak se už těší, jak budeme jezdit společně na výlety, jak si konečně užije vnoučata. Když přišel ten den D, jakoby ji někdo vyměnil. Od té doby neposlouchám nic jiného, než jak je vše drahé, jak si nemůže dovolit tohle nebo tamto. Namítla jsem, že má důchod vyšší než já a že má náklady na bydlení naopak nižší, než jsou u mě. Helena na to odsekla, že ona má prostě vyšší životní standard.

„Kvůli vánočním dárkům pro děti se s manželem strašně hádáme,“ píše paní Lucie. Sama si nejvíce přeje klid

Úspory přeci nejsou na utrácení

Nedávno jsem Helenu přemluvila po delší době na setkání v kavárně. Daly jsme si kávu a zákusek a zatímco já si pochutnávala na pařížáku, Helena si stěžovala, že jí do důchodu zbývá už jenom pět stovek. Neměla jsem náladu se bavit o penězích, a taky už mě tím Helena pila krev, tak jsem si dovolila trochu jedovatou poznámku. „Helenko, ale vždyť nepovídej. Určitě máš i něco naspořeno. Václav byl přeci hodně spořivý člověk,“ řekla jsem jí a znovu si dala kousek zákusku s pařížskou šlehačkou do pusy. V tu chvíli jsem se ale málem udusila.

„To víš, že něco našetřil, a ne málo. Byl to skrblík celý život, vždyť to víš. Jsou v tom i peníze za barák po jeho mámě, ale přeci to teď nebudu utrácet,“ řekla mi. „Počkej, chceš mi říct, že ty z toho, co máš, neutratíš ani korunu? Přece si to do hrobu nevezmeš,“ opáčila jsem. Na to jsem se dozvěděla, že to jsou našetřené peníze a na ty se nešahá.

Aha, takže na co ty peníze má? Samozřejmě, člověk musí myslet na strýčka Příhodu, ale aby si z toho tu a tam neukrojila ani pětistovku? Má našetřeno, aby její synové měli jednou co dědit, nebo na co jí ty peníze budou? To si s nimi dá jednou vypolstrovat rakev?

Když si nemůže stěžovat, nejsem prý kamarádka

Po tomhle rozhovoru jsem se s Helenou viděla jenom jednou. Hned zase začala tu svoji písničku o tom, jak s důchodem blbě vychází a když jsem ji utnula, že to nechci poslouchat, nafoukla se jako papiňák. Jenom bouchnout.

„Miluško, to si říkáš kamarádka? Komu jinému bych si měla postěžovat? No holt, ty se máš v důchodu asi dobře, mě to ale nevyhovuje. Nejspíš se vrátím do práce. Po dobré učitelce všude hrábnou všema deseti,“ usadila mě moje letitá kamarádka a já si říkala, že v tomto případě vtipy o učitelkách sedí jak prd*l na hrnec. Na druhou stranu, smích prý prodlužuje život a já se někdy, když si v hlavě promítám, jak mi Helenka říkala, že se na ušetřené peníze nešahá, musím hodně smát.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady od čtenářky

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.