
Foto: Renáta Urbanská, náhodné setkání malého Honzíka (†6) s motorkářem (Se souhlasem)
Náhodné setkání s motorkářem dokázalo víc, než by si kdo dokázal představit. Malý chlapeček, se na videu s motorkářem šťastně usmívá. „Byl to Honzíkův poslední úsměv, musela jsem poděkovat,“ řekla nám maminka malého bojovníka.
Motorkář, který míjel malého Honzíka, mu dokázal na tváři vykouzlit šťastný úsměv. Byl to Honzíkův poslední úsměv, chlapeček šest dní nato podlehl rakovině. S maminkou Honzíka, paní Renátou, jsme si popovídali. I když to bylo smutné povídání, bylo plné lásky, vděčnosti a krásných vzpomínek.
Motorkář se srdcem na pravém místě
Na sociálních sítích se video, jak si motorkář dává „kámen“ neboli fist bump s malým klukem na vozíku, je doslova virální. Na začátku toho byla fotografie z tohoto náhodného setkání a prosba maminky malého Honzíka o pomoc s hledáním onoho motorkáře na sociálních sítích, kterou sdílelo neskutečné množství lidí. Chtěla mu poděkovat. „Myslím, že i když jsem mu poděkovala, tak vůbec netuší, jak nádhernou věc udělal,“ řekla nám paní Renáta.
Motorkář se našel. Pan Petr Poláček pak z onoho setkání s Honzíkem sdílel video, které si na sociálních sítích získalo zaslouženou pozornost.
Paní Veronika a její kůň Kuba pomáhají tam, kde je potřeba. Seniorům vracejí vzpomínky a vzácný klid
Náhodné setkání s motorkářem vykouzlilo poslední úsměv
Malý Honzík, který ve svých šesti letech podlehl boji s rakovinou jater, byl na konci září na procházce s maminkou a s tetou. Když pojížděla motorka, Honzíkova maminka směrem k motorkáři udělala gesto, kterým ho vyzvala, aby jim zatúroval. Motorkář několikrát zatáhl za plyn a po pár metrech se k překvapení všech otočil a zastavil u malého Honzíka, aby si s ním dal „kámen.“ „Honzík šest dní na to zemřel. Když jsem si pak prohlížela fotky, byla mezi nimi i fotka z tohoto setkání s motorkářem. Měla jsem potřebu mu poděkovat. Honzík se ten den totiž naposledy od srdíčka smál,“ vypráví nám maminka malého bojovníka.
Pro maminku Honzíka je pan Petr muž s obrovským srdcem
Honzík byl neskutečný bojovník. Za svůj krátký život si prošel náročnou léčbou, podstoupil transplantaci jater, chemoterapie, bohužel nic nepomohlo. V březnu se rodina dozvěděla smutnou skutečnost. Lékaři dávali Honzíkovi už jenom pár týdnů života.
Když se Honzíkův stav zhoršil, obrátila se maminka na Mobilní hospic Ondrášek. „Nechtěla jsem, aby musel Honzík poslední týdny trávit v nemocnici. Byl doma s námi a my s ním. Mobilnímu hospici Ondrášek patří obrovské díky. Díky nim bylo odcházení Honzíka snesitelnější,“ řekla nám maminka, která nám dopodrobna popsala, jak mobilní hospicová péče probíhá. Jen díky tomu mohl být Honzík až do konce doma, v prostředí, které znal, obklopen lidmi, kteří ho milovali.
Náhodné setkání s motorkářem, který udělal – pro něho obyčejné gesto, za které není třeba děkovat. Pro paní Renátu, maminku malého Honzíka to ale znamenalo moc. Její syn se ještě naposledy od srdíčka smál.
Zdroj: Autorský text