Foto: Freepik, smutná žena, ilustrační foto
Láska, která se na začátku vztahu a manželství zdála být neohrozitelná, po čase mnohdy vyprchá. V manželství paní Aleny láska nejenže vyprchala, ale najednou svého manžela nemůže ani „cejtit“. Do rozvodu se jí ale moc nechce.
Do naší redakce magazínu In-Lifestyle.cz napsala paní Alena. Svěřila se nám, že i když se do rozvodu nehrne, svého manžela začíná reálně nesnášet a možná i nenávidět. Láska je prostě pryč. Z jejího textu ale moc moudří nejsme a radu tentokrát nemáme. Jména byla redakcí změněna.
Láska zmizela a přišel odpor
S Lukášem jsme manželé šest let. Na začátku to byla láska jako trám, teď je to utrpení. Lukáš je o patnáct let starší než já a všechno, co mi na něm ze začátku imponovalo, mi vadí. Vadí mi to jak klidně mluví, vadí mi to, jaký má o všem přehled, vadí mi dokonce i to, že se nehádá a někdy mám pocit, že jsem nepříčetná i z toho, že dýchá.
Nevím, kdy se to všechno změnilo. Lukáš se nezměnil, nebo alespoň ne moc. Změnila jsem se já. Mám krásný dům, drahé auto, dvakrát ročně jsem u moře, chodíme do restaurací, Lukáš mi nosí jen tak květiny a drobné dárky a já se dusím.
Děti nemáme. Pořád jsme říkali, že je čas, a teď ani nechci. Intimnosti se vytratily. Já nemám zájem, Lukáš na mě netlačí, ani se ale nijak zvlášť nesnaží. Moje máma mi říká, že mě pálí dobré bydlo, ale to si nemyslím. Chodím do práce, která mě nebaví, s Lukášem si nemám pomalu co říct a co je nejhorší, neumím ani přesně pojmenovat to, co mi vadí.

Rozvádět se nechci
Na rozvod i přes to všechno nemyslím. Sama bych žila někde v podnájmu a na konci měsíce bych neměla ani na rohlíky. Ano, asi je v tom kus vypočítavosti nebo pohodlnosti, ale věřte nebo ne, ubíjí mě to. Chtěla bych zase být ta veselá holka, co jsem bývala. Chci se zase smát, mít radost z maličkostí a cítit, že žiju, ale nevím, jak to udělat.
Lukášovi jsem to, že jsem nešťastná, zkoušela říct, ale asi jsem to řekla moc klikatě, takže si z toho vzal jen to, že jsem unavená a nespokojená v práci. Problém v manželství on nevidí. Nebo nechce vidět, nevím.
Napadlo mě, jestli za vším není nějaká moje skrytá deprese nebo tak, ale nejsem psycholog a k žádnému jít nechci. Co bych mu tam taky řekla? Že mě štve manžel, který je ale hodný, pracovitý, movitý a tolerantní? To by mě asi nechal svázat do kazajky a poslal by mě se léčit. Jsem jediná, kdo se dostal do fáze, že se u něj láska proměnila v odpor?
Vím, že je můj text divnej. Že si sama sobě protiřečím, ale nemůžu si pomoct, vnímám to tak. Už to trvá skoro půl roku a řekla bych, že se to zhoršuje.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky