Foto: RonnyKrüger / Creative Commons / CC BY-SA, Panelový dům
Koupit nový dům neznamená jen nový domov, ale i nové sousedy. Někdy se sousedé spřátelí, někdy se vzájemně respektují, ale nevyhledávají se a někdy se může soused stát úhlavním nepřítelem. Své o tom ví i náš čtenář pan Adam.
Pan Adam napsal do redakce magazínu In-Lifestyle.cz spíše, aby si ulevil, než aby hledal řešení. Autor e-mailu, který k nám do redakce dorazil, si koupil dům a s novým bydlením získal i nové sousedy. Po pár dnech díky nim koupě svého domu hořce litoval a lituje.
Sousedé
S manželkou jsme koupili na hypotéku dům na kraji malé vesnice. Když jsme si dům prohlíželi, hned jsme věděli, že tohle je ono. Tady budeme doma. Dům na kraji vesnice, jen jeden barák vedle nás se staršími lidmi.
„Dobrý den, my budeme mít nové sousedy? To je dobře,“ řekla mi tehdy starší paní ze sousedního domu a já si říkal, že jsme trefili ten správný dům.
„Tchyně mě přestala nenávidět až po rozvodu s manželem,“ svěřila se paní Jana. Tak mile se prý nikdy nechovala
Bydleli jsme tady asi týden, když se od sousedů v jedenáct večer ozvala hlasitá hudba. Bylo to uprostřed týdne, bylo to vážně nahlas, ale neřešili jsme to. Přece nebudu prudit hned chvíli po nastěhování. Situace se ale opakovala ten měsíc ještě třikrát. Když jsem si pak souseda odchytil na zahradě a požádal jsem o trochu ohleduplnosti, zasypal mě spoustou nadávek. „Já jsem tady doma a na svým si můžu dělat, co chci,“ prohlásil nakonec a zašel do svého domu.
Hlasitá hudba, uštěkanej pes a bordel
Hudba se od sousedů v nočních hodinách ozývala čím dál tím častěji a pak se jim na zahradě objevil pes. Takový uštěkaný tele. Ten pes blafal furt. Často byly také slyšet hádky a na zahradě, hned u našeho plotu, se začal kupit nepořádek. Od pár lidí z vesnice jsem se dozvěděl, že naši sousedé se rádi napijí. Hlavně soused, že mívá období, kdy nepustí flašku z ruky, a to pak dovádí. No, potěš koště.
Já naštvanej, manželka nešťastná a od sousedů pomalu už každou noc řval Freddie Mercury, Iron Maiden, Helloweeni a podobné vypalovačky. Nic proti, ale v noci chci spát. Tak uběhly asi tři měsíce a pak najednou klid. Soused dokonce i tu hromadu bordelu u plotu uklidil a psa bral na noc do domu.
„Jsme občas asi trochu hluční, co? Ale jednou za čas se to dá vydržet, že jo?“ hulákal na mě soused se smíchem. Byl střízlivý. Využil jsem toho a důrazně jsem žádal, ať se to neopakuje. Řekl jsem mu, že o víkendu muziku řešit nebudu, ale v týdnu chci klid. Soused slíbil, ale nedodržel.

Sousedé si ze stížností nic nedělají
Bydlíme tady něco přes rok. Sousedé mají vždy tak měsíc, kdy je klid, a pak se dva tři měsíce nedá spát. Řešil jsem to domluvou, prosbami. Řešil jsem to důrazně a i přes starostu obce. Všechno marný. Nechci spory se sousedy hnát do extrému, ale asi budu muset. Holt budu ta naplavenina z města, které vadí dobrá muzika a pes, kterej štěká, ale nejspíš se nedá nic dělat.
zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenáře