Představte si situaci, kdy na ulici potkáte šťastně zamilovanou dvojici. Vidíte, jak se na sebe usmívají, drží se za ruce, vyměňují si láskyplné pohledy – když v tom se k nim přidá ještě někdo třetí a již na první pohled je jasné, že rozhodně nejde o kamaráda či kamarádku. Možná jste se již setkali s lidmi, kteří vyznávají – pro někoho podivný až úchylný – životní styl ve třech. Bydlí spolu, tráví společně hodně volného času, rozumí si, chodí spolu do kina nebo na večeře a kromě toho všeho spolu také navzájem spí. A kdyby jenom ve třech! Máte někoho takového ve svém okolí? Potom vítejte v polyamorním světě!
Co je to polyamorie?
Polyamorie je pojem, jenž představuje fungující vztah dvou a více lidí. Velice důležité je tu slovíčko zároveň. Ano, v polyamorii jde o milostný vztah více než dvou lidí, ve kterém samozřejmě nechybí láska. Tento vztah je založen na důvěře a určitých pravidlech. Někdo bere polyamorii jako nevěru. A to je omyl. V polyamorním vztahu o sobě všichni „zúčastnění“ navzájem vědí, věří si a plně se respektují – a tím se polyamorie odlišuje od nevěry – nic se neděje za zády toho druhého – třetího, čtvrtého, pátého…
Pár jsou dva – tady to neplatí!
Zapomeňte na předsudky, že pár je tvořen dvěma lidmi. Ano, klasické vztahy jsou založeny na lásce dvou lidí – polyamorie ale tohle pravidlo nezná. Kdo vyznává polyamorní vztah, může milovat více lidí naráz. Polyamorie to nezakazuje, ba naopak – podporuje. Polyamorní lidé žijí jiným způsobem života a proto se setkávají s odsouzením od společnosti. Je to prostě něco jiného a co je jiné, je automaticky divné. Stejně jako to bylo s homosexuálními lidmi, kteří po přiznání své – jiné – orientace snášeli odsouzení a pohrdání. Homosexuálové, lesbičky i polyamorní lidé jsou lidé jako my – a na to je třeba nezapomínat.
Jde tu o žárlivost?
Vzhledem k tomu, že se nejedná o – normální – klasický vztah, žárlivost zde nemá své místo. V polyamorii jde hodně o důvěru a ochotu mezi sebou komunikovat a to naprosto o čemkoli. Proto se v polyamorních vztazích žárlivost nevyskytuje tak často, jako u klasických vztahů mezi dvěma lidmi. Zúčastnění si mezi sebou všechno říkají a svěřují se.
Co říci závěrem?
Ačkoli je polyamorie druh života, se kterým se společnost plná předsudků ještě nedokázala smířit, lidí, kteří tímto způsobem žijí, rozhodně nejsou méněcenní. Takové vztahy nefungují na principu: Kam jdeš? S kým tam jdeš? Co tam budeš dělat? Je to hodně o správném přístupu. Je třeba si uvědomit, že jsou mezi námi i tací, kterým vztahy „jeden+jeden“ zkrátka nevyhovují, proto hledají východisko právě v polyamorii.
Fotografie publikována se svolením Stockimages FreeDigitalPhotos.net
