„Rodiče mých prvňáčků mě rozčilují více než jejich děti,“ říká učitelka Klára. Volají jí i po nocích

Do redakce magazínu In-Lifestyle nám napsala naše pravidelná čtenářka, která je učitelkou na základní škole. Jak se nám, říkejme jí třeba Klára, svěřila, rodiče prvňáčků dovedou učitelce poměrně lehce udělat ze života peklo. 

Profese učitelky je poslání. V první třídě má paní učitelka před sebou v lavicích děti a za zády ustarané rodiče, kteří někdy mají přehnané nároky nejen na své děti, ale i na paní učitelku. Jména jsme v textu změnili.

Rodiče prvňáčků bývají horší než ty děti

Ve školství pracuji teprve třetí rok a letos jsem poprvé dostala třídu prvňáčků. Na rodiče, na které si ve svém příběhu chci postěžovat, se vlastně nezlobím, protože si za to můžu tak trochu sama. Nenastavila jsem si hranice hned na začátku a teď už s tím sotva něco udělám.

Pracuji jako učitelka na malém městě a letos mám třídu prvňáčků. Prvního září jsem se seznámila s dětmi a díky uvítacímu ceremoniálu jsem s nimi ve třídě strávila jen chvilku. Start byl tedy až druhého září. Ve třídě mi do lavic usedlo devatenáct dětiček a hned na rozjezd jsem řešila dvě maminky, které si usmyslely, že první dny budou ve třídě se svým dítkem. Vysvětlování, že tohle opravdu nejde, mi zabralo poměrně dost času a maminky odcházely trochu naštvané.

„Tchyně mě nenáviděla od začátku vztahu s Jitkou,“ svěřil se pan Petr. Přitom se jen bála, že zůstane sama

Telefon mi vyzvání i v deset večer

Pak mi od jedné z maminek přišla esemeska. „Omlouvám Aničku, není jí dobře,“ napsala jedna maminka spolu se svým podpisem. Odepsala jsem, že děkuji za informaci, a aby omluvenku napsala do Bakalářů. Rodiče mi omluvenky na telefon posílají běžně, i když vědí, že to takto nefunguje. Pak přišel telefonát: „Paní učitelko, jak to dnes Adámkovi šlo? ptala se mě jedna maminka. Slušně jsem odpověděla, ale přišlo mi to divné.

Další den jsem měla další tři podobné telefonáty od dalších maminek. Zřejmě se ta jedna maminka pochlubila svým zájmem o vzdělanost svého dítka a ty další nechtěly zůstat pozadu. Za chvíli jsem každý den odpovídala na minimálně pět telefonátů. Chtěla jsem to zarazit, a tak jsem rodičům po dětech poslala lísteček, že do Bakalářů jednou týdně zapíšu podrobné hodnocení a že není nutné mi každý den telefonovat a ptát se, jak to dětem ve škole jde.

Rodiče mě nepochopili, nebo mě nechtějí chápat

Někteří rodiče volat přestali, jiní začali. Je to mazec. Odpoledne mi telefon vyzvání pravidelně ještě teď. Nejlepší je, že jedna maminka je schopná mi volat i v deset večer, protože na to přes den zapomněla. Vysvětlování nepomáhá. Když jsem to té mamince dvakrát za sebou nezvedla, přišla za mnou do školy, kde mi ještě vynadala. Jsem z toho už unavená.

Moje kolegyně se s něčím takovým zatím nesetkaly. Když už, tak to trvalo měsíc a pak už byl klid. Radu, jak to podat, aby to ti rodiče pochopili, mi ale nedaly.

Svým prvňáčkům, když něco vysvětluji, to stačí říct jednou, maximálně dvakrát. Někteří rodiče ale neslyší, ani když jim to zopakuji desetkrát. Nepomáhá, ani když jim to napíšu. Jsou horší než ty děti.

Zdroj: Autorský článek, podklady z e-mailu od čtenářky

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.