Foto: Česká televize (se souhlasem), Ota Zaremba
Olympijský vítěz a světový rekordman ve vzpírání Ota Zaremba žil poslední roky úplně sám. Ani pohřeb mu nemá kdo zařídit.
Ota Zaremba patřil k největším postavám československého vzpírání. Jeho triumf na olympiádě v Moskvě roku 1980 ho natrvalo zapsal do naší sportovní historie. V redakci In-Lifestyle.cz jsme si všimli, že i když byly jeho úspěchy opravdu nezanedbatelné, jeho osobní život byl složitý a častokrát i dost smutný. Jakmile ukončil aktivní kariéru, čelil zdravotním komplikacím, problémům s penězi a nakonec i samotě, která provázela jeho poslední dny na tomto světě.
Sportovní začátky a vzestup k vrcholu
Narodil se 22. dubna 1957 v Havířově, vyrůstal však v Loukách nad Olší. Už od dětství sportoval – hrál fotbal a hokej, než jej starší bratr přivedl do místní vzpěračské tělocvičny. Trenér Karel Duda v něm rychle spatřil jeho talent a doporučil mu vyučit se důlním zámečníkem na učilišti při Dole 9. květen, protože mělo svůj vzpěračský oddíl. Zaremba se brzy stal členem TJ Baník Havířov a jeho reprezentace v mládežnických kategoriích vyvrcholila povoláním do Rudé Hvězdy Praha, kde absolvoval i povinnou vojenskou službu.
V roce 1978 se poprvé představil na mistrovství Evropy do 90 kg a už o rok později zaznamenal výrazný vzestup ve váze do 100 kg, když na mistrovství světa v Soluni získal druhé místo v trhu výkonem 172,5 kg. Na olympiádě v Moskvě 1980 pod vedením trenéra Emila Brzósky a sportovního psychologa Miloslava Machače dosáhl výkonu 395 kg, který mu zajistil zlato a titul sportovce roku ČSSR.
Zranění, závěr kariéry a život po sportu
Po olympijské slávě přidal další čtyři rekordy, jenomže pak přišel zdravotní kolaps. Během mistrovství světa ve Francii v roce 1981 utrpěl vážné poranění pravého lokte, což jej vyřadilo na dva roky z vrcholového sportu. I přes zranění se vrátil a účastnil se dalších soutěží, například Družba-84, i když už jeho výkony nebyly tak dominantní. Jenomže v roce 1986 si zranil jedno koleno a následující rok to druhé. Na lékařská doporučení musel ukončit kariéru. „Doktor říkal, že jestli budu pokračovat, ve čtyřiceti skončím na vozíku. To tělo bylo už tak absolutně vyždímaný, že mozek řekl: už ne,“ popsal olympionik v pořadu 13. komnata České televize.
Po skončení sportovní kariéry pracoval v dole, podnikal ve sklenářství a později našel uplatnění v bezpečnostní agentuře. Na nějaký čas skončil i na úřadu práce a poté byl v invalidním důchodu a staral se o těžce nemocné rodiče. Finanční potíže ho přiměly prodat zlatou olympijskou medaili. Přesto své poměrně krátké sportovní kariéry (trvala 15 let) nelitoval, ty roky, samozřejmě v čele s olympijským vítězstvím, považoval za překrásné.
Osobní život a osamělý konec
Zaremba se dvakrát ženil, s Vlastou a později s Marií, přesto zůstal bezdětný. Jeho rodiče zemřeli v roce 2012, bratr Miloš o dva roky později. „Moje první manželka nemohla mít děti, moje druhá manželka taky ne, ale já jsem děti chtěl. Kluk by hrál hokej a holka tenis a já bych dneska žil někde v Kanadě, nebo ve Státech bych se opaloval,“ připomněl jeho slova z televizního dokumentu Tajemství web eXtra. Poslední roky prožil v naprostém osamění a o jeho pohřeb se musel nakonec postarat Dalibor Klimša, předseda sportovního klubu Baník Havířov.
Komentáře veřejnosti byly plné kritiky vůči institucím: „A co Československý, nyní Český Olympijský výbor? Tam nemají peníze na pohřeb olympijského vítěze?“ ptali se lidé, zdůrazňující, že sportovní legendy by neměly být takto opuštěné. Média také upozorňovala na absenci pozornosti ze strany státních sportovních autorit a olympijského výboru.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu eXtra, 13. komnata Oty Zaremby, OlympijskýTým, Wikipedie, YouTube VšeOSportu
