Foto: Freepik, těhotná žena, ilustrační foto
Příchod miminka je radosti. Paní Klára se těší na své první dítě a termín porodu jí vychází přesně na Silvestra. Od té doby, co to ví její okolí, neslyší nic jiného, než aby porodila přesně vteřinu po půlnoci.
Je zvláštní, jak se z tak milé události, jako je příchod miminka na svět, může obratem stát něco, co stresuje a slovo porod začne nahánět husí kůži. Přesně takovou změnu cítí paní Klára, která svým blízkým prozradila, že má termín porodu na jednatřicátého prosince.
Musíš rodit přesně na Silvestra
Paní Klára má milujícího manžela a poměrně velkou rodinu na obou stranách. Všichni vychází nad očekávání dobře a v rodině panuje pohoda. Paní Klára se donedávna se všemi ráda potkávala, teď je to pro ni utrpení. Tématem číslo jedna je její blížící se porod. Bohužel to není proto, že by se na miminko všichni tak moc těšili, ale kvůli termínu porodu.
Ne abys porodila dřív!
Na miminko se těším. Manžel se také nemůže dočkat. Já osobně bych byla ráda, kdyby ten drobeček už byl s námi. Ostatní z příbuzenstva mají jedinou starost. Chtějí, aby se miminko narodilo jako první v Novém roce. Mám termín přesně na Silvestra a naše rozvětvená rodina to vnímá tak, že je to to jasné, budeme mít miminko narozené pár vteřin po odbití půlnoci a bude to první miminko roku 2026.
„Myslela jsem, že dcera brečí kvůli nemoci,“ popisuje paní Gábina. Ve skutečnosti odhalila tátovu nevěru
Co ze začátku vypadalo jako milý žertík, kterým mě příbuzní škádlili, to je teď moje noční můra. Oni to totiž neberou jako legraci, ale jako naprosto vážnou věc. Když mě mimčo třeba v bříšku kopne a já si heknu, nebo se chytnu za břicho, okamžitě slyším: „No zapomeň, ještě nesmíš rodit.“
Je to únavné. Kdyby to bylo tu a tam, neřeknu. Nejsem typ, co se durdí pro každou prkotinu, ale tohle už je nad rámec toho, co jsem schopná snášet. Snažím se podobným narážkám vyhnout a proto se s nikým nechci vidět. To je další kámen úrazu.

Na Silvestra se bude zapíjet miminko, plánuje příbuzenstvo
Celé naše příbuzenstvo mluví o tom, jak vlastně manžel ušetří za chlast, když se mimčo zapije zároveň s příchodem Nového roku. Na Silvestra nás nikdo nepozval a nikdo se nechystá k nám. Prý proč taky, když budu zrovna rodit. Je mi z toho vážně úzko.
Miminko bylo chtěné, podařilo se to hned, jak jsme se s manželem dohodli, že už. Měli jsme ale počítat s tím, že to může vyjít na přelom roku. To nás nenapadlo a už vůbec nás nenapadlo, jak z toho naše příbuzenstvo zblbne. Manžel mi říká, ať to neřeším, neposlouchám. Ale copak to jde?
Hodím jim do toho vidle
Abych se z toho nezbláznila, rozhodla jsem se, že jim do toho hodím vidle. Vím, že to nemusí vyjít, ale já si sama v sobě nastavila, že prostě porodím dřív. Chodím do schodů, piju maliník, manžela jsem za poslední dobu svedla tolikrát, že už si ze mě dělá legraci, že jsem náruživější, než když jsme spolu začínali.
Zatím nic, ale večer, když usínám, tak si hladím břicho a říkám tomu svému zlatíčku, aby už vylezlo, protože se jinak narodí mamince, která bude zralá na cvokhaus. Uvidíme, kdy se prcek narodí. Každopádně, už aby to bylo.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady od čtenářky