Význam jednotlivých dnů velikonočního týdne: Na Velký pátek se otevírají poklady v zemi

Vrchol Velikonoc se teprve blíží. Už teď však probíhá pašijový týden. Připomeňte si, co jednotlivé dny Svatého týdne symbolizují. 

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, ale zároveň nesou i silnou vrstvu lidových tradic spojených s příchodem jara. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum se určuje podle prvního jarního úplňku, a proto každým rokem připadá na jiné období. V křesťanském významu si připomínáme především smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zatímco v pohanské tradici souvisí s oslavami života, plodnosti a příchodu jara. Velikonočnímu pondělí však předchází celý týden, jehož jednotlivé dny mají svůj pevný význam. A právě ten bychom na In-Lifestyle rádi připomenuli.

Květná neděle, začátek pašijového týdne

Jádrem velikonočních oslav je pašijový nebo také Svatý týden, který začíná Květnou nedělí. Připomínají se poslední dny Ježíšova života, jeho ukřižování a vzkříšení. Velikonoční týden navazuje na čtyřicetidenní půst. Každý den má vlastní symboliku i zvyky, které se v českém prostředí předávají po generace. Vedle náboženských obřadů se dodržují i drobné rituály v domácnostech, a to od úklidu přes vaření tradičních jídel až po různé pověry.

Po Květné neděli, která odkazuje na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, přichází Modré pondělí. Z německého blauer Montag, což kromě barvy můžeme přeložit i jako podnapilý. V tento den se měly hospodyňky šetřit a nabírat síly na blížící se gruntování. To nastává na Šedivé nebo také Žluté úterý. Barvy odkazují na proměnlivé počasí a den je věnován gruntování, úklidu prachu a vymetání pavučin. Kromě domácností se uklízí také v kostelech.

Velikonoční kvíz: Je čas prověřit si znalosti o významných tradicích pomocí 10 otázek

Na Velký pátek se otevírají poklady v zemi

Škaredá středa je spojena s biblickou zradou Jidáše, který měl být podle tradice zachmuřený. Proto se lidé v tento den nemají mračit, jinak jim to údajně zůstane po celý rok. I tento den souvisí s úklidem. Tradičně patřil vymetání komínů, odstraňování sazí i „zlých síl“. Zelený čtvrtek pak odkazuje na Poslední večeři Ježíše s apoštoly. V lidové tradici se jí zelená jídla z jarních bylin pro zdraví a sílu. Kostelní zvony přestávají zvonit a „odlétají ke svěcení do Říma“ a nahrazují je řehtačky.

I tento den se uklízí, pečou se jidášky a v moderní době se vaří i zelené pivo. Pověry praví, že kdo v tento den posnídá chléb s medem, bude ochráněn před uštknutím hadů i bodnutím hmyzu. Velký pátek pak patří k nejvážnějším dnům celého týdne. Připomíná ukřižování Ježíše Krista a je spojen s tichem, rozjímáním, půstem a zákazem některých prací. V tento den by se nemělo prát ani pracovat s půdou. Lidové pověry také praví, že se v tento den otevírají poklady ukryté v zemi.

Bílá sobota je naopak dnem příprav a očekávání. Končí půst, uklízí se, peče, bělí se prádlo, děvčata zdobí kraslice a chlapci pletou pomlázku. Velikonoční neděle, tedy Boží hod velikonoční, pak oslavuje Kristovo vzkříšení a přináší radostnou atmosféru po období půstu. Celý velikonoční cyklus vrcholí Velikonočním pondělím, které je v českém prostředí nejvíce spojeno s lidovými tradicemi. Koledníci chodí s pomlázkou, symbolicky „šlehají“ ženy pro zdraví a svěžest a dostávají za to kraslice či výslužku.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle na základě veřejně dostupných informací na webu Wikipedie

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.