Fotografie: Nextfoto, Vojta Dyk na křtu knihy Návod na použití silné ženy
Zpěvák a herec Vojtěch Dyk je všestranně nadaný. Inspiraci a klid hledá v přírodě. Moderní technologie nevyhledává a tvrdí, že zapomínáme na to, jak jsme dobří.
Charismatický zpěvák a herec Vojtěch Dyk před pár dny oslavil své 40. narozeniny. K umění tíhnul už od dětství, kdy začínal zpívat v chlapeckém sboru Pueri gaudentes. Do povědomí veřejnosti se dostal jako frontman populární kapely Nightwork, která si získala srdce fanoušků svým humorem, energií i nezapomenutelnými koncerty. Později se vrhl do vlastních hudebních projektů – spolupracoval se swingovým B‑Side Bandem a vydal i sólové album D.Y.K. Na In-Lifestyle nás zaujalo, že v osobním životě není příznivcem technologií a stále používá tlačítkový telefon. A z hlavního proudu se vymaká i řadou svých názorů.
Nejradši má starou Nokii
Pozadu nezůstala ani jeho herecká kariéra. Diváci jej mohli vidět ve známých filmech jako Ženy v pokušení, Tři bratři, Na střeše nebo v historickém snímku Il Boemo. Stejně jako je originální jeho tvorba, Dyk nejde s hlavním proudem ani v jiných ohledech. „I když ten chytrý telefon má plno vymožeností a k práci ho také používám, tak mám pocit, že spíše hloupneme. Že nás to odklání od zdravého přemýšlení,“ svěřil se třeba v rozhovoru Pro Ženy.
„Když chci mít klid, tak si vezmu starou Nokii a je mi dobře,“ přiznal, že je spíše příznivcem starých tlačítkových telefonů. Sociální sítě pak používá jen kvůli práci. Osobní profil, kde by sdílel střípky z rodinného života s manželkou Tatianou Vilhelmovou a jejich synem Aloisem, rovněž nenajdete. Spíše na druhé straně spektra zůstává třeba i v názorech na přijímání velkého množství uprchlíků.
Karel Šíp je i po osmdesátce stále aktivní. Chybí mu akorát synové, kteří jsou úspěšní v zahraničí
Přijímání velkého počtu lidí podle něj není dobrý nápad
„Nabralo se hrozně moc ukrajinských spoluobčanů, tak to bude podle mě směřovat k tomu, co se stalo třeba v Německu nebo ve Francii, kdy se ty menšiny stanou v uvozovkách velkými menšinami,“ řekl v podcastu Spotlight Aktuálně. A jak jsme si na In-Lifestyle všimli, vymezil se také proti argumentu, že menšiny kulturu obohacují. „To si Merkelová říkala taky a víme, jak to tam dopadá,“ řekl s tím, že proti samotným Ukrajincům pochopitelně nic nemá. I když se u některých jeho názory neshledávají s velkým pochopením, on si stojí za svým.
View this post on Instagram
„To není nic proti menšinám. Ale máte nějakou národní linku, kterou musíte pěstovat, a potom můžete přijmout nějakého hosta. Ale nejdřív musíte být obhospodařovaný vy, protože když nemáte vy a chcete ještě někoho hostit, tak to nejde, protože ta energie už nezbývá,“ vysvětlil. „My jsme se vždycky koukali, co je kde venku a že chceme bejt tam nebo támhle. Ale trošičku zapomínáme na to, jak jsme dobrý,“ zakončuje svůj pohled na současnou situaci. Nutno říct, že za své názory sklízí kritiku pravidelně, třeba když si stěžoval u Čestmíra Strakatého na to, jakým způsobem média zobrazují syrovost války.
Zdroj: Autorský text, Aktuálně, ProŽeny, Instagram Vojtěcha Dyka, Podcast Čestmíra Strakatého
Uprchlíci (migranti) prchají před válkou nebo totalitním režimem a hledají pomoc a útočiště, za což jsou vděční. Pokud ale migranti zanášejí válku (násilí) nebo chtějí zavést ten totalitní režim do zemí, které je přijali, pak to nejsou uprchlíci ale nájezdníci. A proti asijským nájezdníkům se Evropa bránila po celý středověk.. A my musíme taky..