„Místo vysněné dovolené nás čekala noční můra.“ Paní Lindu kromě hotelu podvedla i cestovní agentura

Letní prázdniny se nezadržitelně blíží ke svému konci. Někoho ale třeba ještě čeká dovolená. Někdo už ji má za sebou. Se svým zážitkem z letní dovolené u moře se naší redakci svěřila paní Linda, která má zároveň pro všechny malou radu.

Když na dovolenou u moře poctivě šetříte celý rok, nejspíš očekáváte, že za své peníze dostanete to, za co jste si zaplatili. Ve většině případů to tak je, ale třeba paní Linda dovolenou snů rozhodně neměla a dohadování o odškodnění ji málem připravilo o nervy.

Vysněná dovolená

Paní Linda se svým manželem na dovolenou u moře poctivě šetřila dva roky. Chtěli dopřát dětem dovolenou, se kterou se budou moct chlubit ve škole a ve školce. S dětmi měli na dovolenou k moři vyrazit poprvé. Naposledy se koupali v moři na dovolené před svatbou, pak už na to nebyl čas, děti byly maličké, nebo na to nebyly díky rekonstrukci bytu peníze. Letos to ale konečně vyšlo. Vysněná dovolená.

Všichni jsme se moc těšili, měla to být dovolená snů

Dovolenou u moře nám sehnal manžel. Přes menší cestovní agenturu našel to, o čem jsme snili. Tedy alespoň si to myslel a já vlastně taky. Když jsme prohlíželi na fotografiích hotel, prostřené stoly hotelové restaurace a záběry na pláže, byli jsme nadšení. Letělo se do Španělska.

„Myslela jsem, že byl s milenkou.“ Paní Eva se po dovolené spletla, rodiče jí zachránili manželství

Na letišti to po příletu pořádně foukalo a že by zde panovaly tropy, to se říct nedalo. Nám to ale radost z toho, že jsme konečně na místě, vůbec nekazilo. Hned jsme s manželem cestou k ubytování vymýšleli náhradní program, kdyby to na koupání nebylo. Děti se smály, manžel mě objímal tak hezky jako kdysi a já si připadala krásně.

První pohled na hotel mě vytrhl z veškeré romantiky a doslova mě zmrazil. Místo bílé budovy se spoustou zeleně, kterou slibovaly fotografie, před námi stála šedá kostra obehnaná lešením. U vchodu hromada cihel, míchačka a hluk, ze kterého mi šla hlava kolem. „Mami, to je ono?“ zeptal se mě syn nedůvěřivě. Srdce mi spadlo do kalhot.

Jeden problém za druhým a vysněná dovolená se měnila v peklo

Před hotelem jsme se s manželem na sebe jenom smutně podívali. Když mi ale stiskl ruku a vlepil mi pusu na tvář, zase mi vrátil naději, že naši dovolenou snů nic a nikdo nemůže pokazit.

Když nás velmi ochotná recepční zapsala, vydali jsme se na pokoj. Slibovaný světlý pokoj s balkonem a výhledem na moře se ale, jak správně tušíte, od reality dost lišil. První mě do nosu praštil závan zatuchliny. Otevřela jsem honem okna a doufala, že ten štiplavý smrad vyženu. Marně. Závěsy na oknech nejspíš pamatovaly doby, kdy se ten hotel před lety stavěl. U podlahy už nebyly béžové, ale šedivé.

„Mami, já tady má dílu, koukej,“ zahlásila má čtyřletá dcera, když si sedla na postel a dala deku stranou. Na prostěradle byla díra velká jako dlaň. Při vstupu do koupelny mě málem trefilo. Upatlané zrcadlo, na poličce prach a v záchodové míse byl na hladině vody černý povlak. „Já se z toho pose*u, tohle přeci není normální,“ posteskla jsem si zoufale, když jsem vzala do ruky ručník, který byl přehozený přes sprchový kout.

Nemám ráda konflikty, ale tohle jsem si líbit nenechala

Děti a manžela jsem vyhnala ven a já se vypravila na recepci. Lámanou angličtinou jsem pak té milé recepční začala vysvětlovat, že jsme s pokojem nespokojení. V tu chvíli ta milá recepční už tak milá nebyla. Koukala na mě, jako když ji otravuju. Stále dokola jsem jí říkala, že v pokoji je nepořádek. Slovíčko filth jsem si musela najít ve slovníku. Pořád mi totiž do hlavy skákalo jen slovo bordel.

Od recepční jsem si nakonec vynutila jiný pokoj. Přestěhovali nás o patro níž. Tady to bylo o poznání lepší, ale zase všude seděla vrstva prachu, zřejmě důsledek rekonstrukce fasády hotelu. Chtělo se mi brečet, ale vlhčené ubrousky mi pomohly a za půl hodiny jsem dala všudypřítomnému prachu sbohem. Večeře ve stánku na pláži nám trochu zlepšila náladu a nakonec jsme usínali s pocitem, že všechno není ještě ztraceno.

Ráno na snídani jsem už ale měla chuť někoho uškrtit. Švédské stoly, které měly být plné ovoce a místních pochutin, vypadaly jak u snědeného krámu a to jsme byli jedni z prvních, kteří na snídani přišli. Oschlá šunka, zelenina, která vypadala, že má nejlepší za sebou a přezrálé, místy nahnilé, ovoce. Nejsem namyšlená slepice, co si vymýšlí kraviny, ale tohle se mi už zdálo fakt přes čáru. Když jsem po snídani naštvaně volala delegátce, dozvěděla jsem se, že hotel splňuje to, za co jsme si zaplatili.

Delegátka pořádně nevěděla, co s tím

„Byla byste tak hodná a sešla se se mnou? Sepíšeme stížnost. Za tohle jsme tedy skutečně nezaplatili,“ trvala jsem na svém. Slíbila, že se za námi zastaví k večeru. Oběd byl ještě větší katastrofa než snídaně. All inclusive tady znamenalo, že před každého z nás obsluha přinesla talíř s rýží a mořskými plody. Děti dostaly sklenici džusu a já a manžel jsme dostali ve sklence deci bílého vína. Zírala jsem do toho talíře a veškerá chuť mě okamžitě přešla. Děti brečely, že jim to nechutná a manžel po pěti minutách zavelel k odchodu, šli jsme se najíst ven.

Delegátka mi v sedm večer zavolala, že se omlouvá, ale že nestíhá, že se sejdeme druhý den. Takto pak naše setkání odsouvala den za dnem. My jsme se mezitím snažili, aby dovolená nebyla jen fiasko. Jedli jsme pokaždé někde venku. Sice to dost lezlo do peněz, ale alespoň se to dalo jíst. Místo suvenýrů z dovolené jsme kupovali jídlo, které jsme ale měli mít na hotelu.

Reklamace vysněné dovolené byl velký problém

Dovolenou jsme přežili. Děti byly nakonec spokojené. Utratili jsme sice více, než jsme chtěli, ale jinak to ani nešlo. Po návratu jsem napsala do agentury, přes kterou jsme měli koupenou dovolenou a požadovala jsem náhradu. Na odpověď jsem čekala dva týdny. „Litujeme, ale Vaší reklamaci nemůžeme vyhovět,“ stálo mimo jiné v e-mailu. Psala jsem tedy znovu a připojila fotografie obou pokojů, které jsme na hotelu měli, fotky ze snídaně, z oběda.

Na to už naštěstí zareagovali. A víte, kolik nám poslali jako náhradu za pokaženou dovolenou? Přesně patnáct procent z ceny naší vysněné dovolené. Na další dohady jsem už sílu neměla. Jedno ale vím jistě. Až budeme příště plánovat dovolenou, hodně se zaměřím na recenze. A malá rada pro všechny: Pokud se vám něco nebude líbit, řešte vše razantně a okamžitě na místě. Mě totiž agentura mimo jiné vyčetla, že jsem vše neřešila s delegátkou na místě.

Správný postup reklamace dovolené je daný občanským zákoníkem 

• Stížnost sdělte okamžitě na místě.
• Vše mějte písemně doložené. Nechte si podepsat písemně podanou stížnost na místě delegátem, nebo ji alespoň odešlete e-mailem.
• Zajistěte si důkazní materiál (fotografie, video…)
• Zjistěte si, na jakou výši slevy máte nárok.
• Po návratu podejte bez zbytečného odkladu písemnou reklamaci a žádost o náhradu škody cestovní kanceláři (máte na to lhůtu jednoho měsíce).

Zdroj: Autorský text, Podklady od čtenářky

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.