Foto: Freepik, rodina na horách, ilustrační foto
Mrazivé počasí a sněhová nadílka doslova svádí k tomu vyrazit na hory. Nedávno se do hor na lyže vypravila i čtenářka magazínu In-Lifestyle, paní Eliška, s rodinou. O svůj zážitek z Krkonoš se rozhodla podělit.
Na horách sluníčko, sníh, děti, rodinná pohoda. Pak taky přeplněná parkoviště, dlouhá fronta, hádka dospělých a křik na celou sjezdovku. Když se v mrazivém počasí do sebe pustili tátové od rodin, jejich děti jen vyděšeně přihlížely. Nakonec to ale byly právě děti, díky komu se celá situace uklidnila.
Na horách
Paní Eliška se nám svěřila se svým zážitkem z Krkonoš. Poklidný rodinný výlet na lyže se změnil v ostrý konflikt u vleku. Paní Eliška se za manžela stydí ještě teď.
Hádka, která vznikla kvůli banalitě, eskalovala tak, že to chvíli vypadalo, že z toho bude rvačka. A co že byla ta banalita? Záležitost, která je na horách poměrně běžná – předbíhání ve frontě na vlek.
Předbíhání, hádka, sundané rukavice
Měl to být obyčejný rodinný výlet na hory na lyže. Sluníčko, natěšené děti, parkoviště narvané k prasknutí a podle manžela všude samej blb, idiot a bezmozek. Když jsme se s dětmi dobelhali do fronty na vlek, manžel už viděl rudě.
„Pan František se svěřil, jak ho děti zklamaly,“ píše pečovatelka Gábina. Jeho byt prodaly a daly ho do domova důchodců
Abyste si nemysleli, manžel není extra nervák, ale někdy se v něm prostě všechno nahromadí, a to potom pění jako papiňák. Většinou to ale dokáže korigovat a spíš jen bublá, než by bouchnul. No a v ten den bublal hodně.
Zrovna jsem našemu Petříkovi utírala nos, když se před nás přiřítila odkudsi zezadu smečka třech dětí i s rodiči a postavili se hned před nás. „No moment. Hezky do řady, každej tady čeká,“ houknul na ně můj muž. Oni ale dělali, že neslyší a dál se bavili mezi sebou. „Tak slyšíte? Hezky si to odvalte na konec fronty. Taky nepředbíháme,“ pokračoval můj muž. „To je tvůj problém,“ zareagoval táta od rodiny, co nás předběhla, a já už věděla, že bude zle.
„Hele, frajere, mazej do fronty, nebo bude zle,“ procedil mezi zuby sám pro sebe můj manžel, ale tatík od předbíhající rodinky to slyšel. „Bude zle? A co uděláš ty, chudáčku? Tak pojď, ukaž co bude,“ vyzval ten muž mého manžela a přitom si demonstrativně sundal rukavice a hodil je na zem. Lidi, to bylo jako za starých časů, kdy se gentlemani vyzývali na souboj hozenou rukavicí.
Když děti dostanou strach z vlastního táty
Pak došlo na slovní přestřelku, ve které pánové zkoušeli, kdo má větší slovní zásobu sprostých urážek a nadávek. Když na sebe oba začali už vyloženě křičet a udělali každý krok směrem k sobě, naše děti se rozbrečely. Tátu takhle křičet ještě neslyšely a vyděsilo je to. Brečet začalo i nejmenší dítě toho muže. Teprve potom se oba muži zastavili a ztichli, jakoby jim konečně došlo, že tohle už bylo moc. Děti jsme utišili a za chvíli se jelo nahoru na sjezdovku. Tam na nás celá ta rodinka, co nás předběhla čekala.

„Zveme vás na čaj. Chtěl jsem něco ostřejšího, co by víc zahřálo, ale ta moje to zatrhla,“ řekl ten muž mému manželovi, kterého před chvílí málem držel pod krkem, a se smíchem mu podal ruku.
U čaje jsme se pak společně zasmáli tomu výstupu, co pánové ve frontě u vleku předvedli. Zprvu to byl trochu rozpačitý smích, ale pak už byla u našeho velkého stolu dobrá nálada. „Mě tak strašně nas*ali na parkovišti, že mi pak bouchly nervy, tak sorry,“ řekl na vysvětlenou ten cizí muž. „Ještě že ti špunti začali brečet, to mě vyplo,“ dodal ještě a pohladil našeho syna po hlavě.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady z e-mailu od čtenářky