Jindřich Rajchl se s demonstranty a bývalými tvářemi ČT nemaže: Nabízí se otázka, zda už to nepřehání

Výroky politika Jindřicha Rajchla o demonstrantech a známých osobnostech nebyly zrovna nejmilejší. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.

Styl vyjadřování některých politiků se v poslední době stává možná až přespříliš drsným, i když se to snaží maskovat za upřímnost, jak jsme v redakci In-Lifestyle.cz zaznamenali. Nejde pak už jen o střety odlišných názorů, ale jde nám hlavně o způsob, jakým stylem se tyto názory prezentují – často s emocemi, které spíš lidi ještě naštvou a pobouří.

Ostrá slova místo argumentů

Jindřich Rajchl se tentokrát opřel do iniciativy Milion chvilek pro demokracii i lidí, kteří plánují účast na demonstraci na Letné. Kritika nebyla vůbec mírná, naopak. Příspěvkem celkově zpochybňoval smysl celé akce. Navíc použil slova, která vyvolala okamžitou reakci. Označil totiž účastníky demonstrace tu za „idioty“, tu za „ovce“. Padlo i označení „šílenec“. To vše v kontextu toho, že jsou dnes veřejnoprávní média, za která by se mělo rovněž demonstrovat, pod tlakem a drobnohledem společnosti.

Je takový slovník ještě v pořádku?

To, co Rajchl řekl, už není úplně politický názor, ale je to poměrně nevybíravý styl komunikace. A přitom je to dnes možná důležitější než samotný obsah. Používat slova jako „idiot“ nebo „ovce“ směrem k lidem, kteří mají jiný názor, může sice přinést pochvalu od vlastních příznivců, ale zároveň to prohlubuje příkopy mezi lidmi. Je tedy tohle cesta, jak mluvit k veřejnosti? Mnozí odborníci i komentující se shodují, že podobný tón sice skvěle funguje na sítích z hlediska dosahu, jen těžko ale vede k jakkoli věcné diskusi.

Na temnou minulost Oty Klempíře se zřejmě jen tak nezapomene: Důležité otázky pokládá i Jan Hrušínský

Podobné výroky už dnes nejsou výjimkou. Spíš ukazují, kam se posouvá styl veřejné komunikace. A jak už to bývá, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Pod Rajchlovými příspěvky se objevily stovky komentářů. Někteří lidé si s ním přitkali a souhlasně doplnili diskuzi o vlastní názory a poznatky, zhusta ve stejném ironickém a zesměšňujícím duchu. Našli se ale i tací, co se nebáli ozvat. „Zrovna vy snad nebudete moralizovat?“ napsala jedna z diskutujících. Další upozorňují, že takový jazyk do politiky nepatří.

Demonstrace jako symbol, ne jen událost

Je třeba se dívat i na to, jak se samotné protesty stávají něčím významným. Nejde už jen o konkrétní téma – v tomto případě média nebo konkrétní osobnosti. Pro jedny jsou demonstrace výrazem občanské angažovanosti. Pro druhé důkazem manipulace nebo „hraného odporu“. A právě proto se kolem nich vedou tak vyhrocené debaty.

Šlo by to i jinak? Možná. Politika nemusí nutně znamenat konfrontaci za každou cenu. Kritika může být ostrá, ale zároveň věcná. Může pojmenovávat problémy, aniž by útočila na lidi jako takové. Otázkou zůstává, proč se k tomu někteří politici neuchylují častěji. Vzhledem k tomu, jak se dnes získává popularita, by zřejmě pouhé věcné okomentování nevedlo ke kýženému efektu.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Facebook Jindřicha Rajchla, Facebook MilionChvilekProDemokracii

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.