Foto: se souhlasem České televize, Karel Kryl
Karel Kryl se po letech exilu chtěl vrátit domů natrvalo. Měsíc před padesátinami ale v Mnichově zemřel po náhlé srdeční příhodě.
Karel Kryl zemřel v pouhých 49 letech, jeho písně ale z českého veřejného prostoru nezmizely. Zůstaly v nich vzpomínky na srpen 1968, roky strávené v exilu i pozdější zklamání z toho, kam se po listopadu 1989 vydala česká společnost. Kryl se totiž nedokázal spokojit s rolí hlasu minulosti. Kritický byl k režimu před revolucí a zůstal jím i po ní. Na In-Lifestyle připomínáme ve zkratce jeho osud včetně jeho poslední procházky.
Hlas, který přežil zákaz i hranice
Karel Kryl by letos oslavil již 82. narozeniny. Jeho nejznámějším symbolem dodnes zůstává píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“. Vznikla krátce po srpnu 1968 a velmi rychle se z ní stal jeden z nejsilnějších protestních songů české historie. Jenže redukovat Kryla na jednu slavnou skladbu by bylo málo. Jeho hlas koloval po bytech, kolejích i chalupách na přepisovaných nahrávkách, zatímco v oficiálním vysílání a na pódiích pro něj režim místo neměl.
Po odchodu do exilu v roce 1969 zůstal v Bavorsku. Český rozhlas připomenul, že 9. září 1969 odjel na festival na hradě Waldecku. Po dvou týdnech se rozhodl požádat v Německu o politický azyl. Usadil se v Mnichově, který později sám přezdíval „Mníšek pod Alpou“. Studoval tam dějiny umění a filozofii a zároveň začal pracovat pro Rádio Svobodná Evropa. Nejprve působil ve sportovní redakci, později připravoval vlastní hudební pořad.
Jiří Wimmer by dnes slavil 83. narozeniny: Rozdával smích, sám však bojoval s démony
Ani v exilu s hudbou nepřestal. Koncertoval pro krajany po Evropě i v zámoří a vydával další desky. Jeho písně se navíc přes hranice vracely zpět do Československa, kde se nahrávky pašovaly a kopírovaly. Z člověka, který fyzicky zmizel ze země, se tak stal hlas, který z ní vlastně nikdy úplně nezmizel.
Návrat po roce 1989 přinesl radost i rozčarování
Když se po listopadu 1989 vracel do Československa, vítaly ho plné sály i lidé, kteří jeho písně znali dávno předtím, než je mohli slyšet veřejně. Nadšení ale brzy dostalo trhliny. Kryl se poměrně rychle dostal do střetu s porevoluční náladou. Vadilo mu nekritické vzhlížení k novým autoritám, průběh divoké privatizace i to, že se podle něj morální rozměr změn odsouval stranou snáz, než by měl.
Kryl nebyl pohodlný pro komunistický režim, ale po roce 1989 se nestal pohodlným ani pro část společnosti, která ho předtím nosila na rukou. Mluvil ostře před listopadem a ostře mluvil i po něm. Samotný názor lidé někdy přijmou, horší je vytrvalost. Kryl ji měl. A zaplatil za ni částí někdejšího souhlasu. Z národního symbolu se pro některé stal kritik, kterého už nebylo tak příjemné poslouchat.
Osudný večer v Mnichově a otázka, co se tehdy mohlo dít
Podle Českého rozhlasu, který cituje Krylova životopisce Vojtěcha Klimta, měl zpěvák v posledních měsících života zdravotní potíže. Trápily ho silné otoky nohou a stěžoval si také na bolest ramene. Před vystoupeními si kvůli tomu musel dlouho rozcvičovat ruku. Ještě před Vánocemi 1993 se o svých problémech zmiňoval Klimtovi při setkání v Passau. Tehdy už Kryl bydlel ve Waldkirchenu nedaleko českých hranic.
Samotné tyto obtíže ale samozřejmě nelze zpětně označit za předzvěst infarktu. Zajímavé je nicméně srovnání s tím, co dnes lékařské zdroje uvádějí o možných varovných příznacích. Healthline upozorňuje, že srdeční příhoda nemusí přijít zcela bez varování a u některých lidí se potíže mohou objevit už dny až týdny předem. K možným příznakům patří například tlak či bolest na hrudi, dušnost, nezvyklá únava nebo bolest v oblasti ramene, zad či krku.
U Kryla je přitom důležité zůstat u toho, co skutečně víme. Takto zpětně nelze určit, zda jeho problémy s pozdější srdeční příhodou souvisely. Každopádně dne 2. března 1994 jel s manželkou navštívit její rodiče. Večer se mu na ulici udělalo špatně a manželka zavolala pohotovost. Sanitka je odvezla domů, kde Kryl následně dostal těžký infarkt. Byl převezen do nemocnice a podstoupil operaci, následující den 3. března 1994 však zemřel.
Při podezření na infarkt přitom rozhodují první minuty. Skutečný průběh přitom nemusí vypadat jako učebnicový seznam příznaků. Některé srdeční příhody začínají náhle a intenzivně, jiné mohou být zpočátku mírnější. Právě proto se dnes zdůrazňuje, že novou nebo nevysvětlitelnou bolest či tlak na hrudi, dušnost, náhlou slabost, nevolnost nebo bolest vystřelující do ramene, zad, krku či čelisti není dobré přehlížet.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat