„Zeť mou dceru uhodil, chtěla jsem ho vzít lopatou,“ píše paní Jitka. Jakmile promluvila, začal vinit ji

Téma tchyně je nevyčerpatelná studnice různých příběhů, kde se mnohdy objevují značně vyhrocené situace. Paní Jitka je sama tchyně a jak nám popsala, někdy mohou být příběhy o nesnesitelné tchyni jinak, než se o nich mluví.

Paní Jitka se rozhodla napsat do naší redakce In-Lifestyle.cz, aby ukázala, že ne všechny stížnosti na tchyni jsou založené na pravdě. Naše čtenářka má problém s manželem své dcery, se svým zetěm.

Můj zeť není dobrý člověk

Když si moje dcera vzala Pavla za manžela, nadšená jsem nebyla. Pověst neměl zrovna růžovou, ale říkala jsem si, že třeba konečně dospěl a že snad dcera ví, co dělá. Mladí se nastěhovali ke mně do baráku. Vzali si patro a dělíme se o kuchyň a koupelnu.

Hned na začátku jsem si nejdřív s dcerou a pak s oběma sedla a dohodli jsme si určitá pravidla, jak spolu vycházet pod jednou střechou. Rok všechno fungovalo na výbornou.

Po roce ale začaly problémy. Pavel se vracel domů pozdě a často jsem slyšela, jak se pak nahoře hádají. Moje dcera začala být smutná a mně se Pavel vyhýbal.

„Tchyně mi zazlívá potrat, kvůli ní jsem si prošla peklem,“ svěřila se paní Sandra. Její manžel ji vyhodil

Nemontovala jsem se jim do toho. Říkala jsem si, že tohle si musí vyřešit sami. Taky se přiznám, že jsem nechtěla být ta zlá tchyně. Když ale jedno sobotní ráno přišla dcera s modřinami na tváři, neudržela jsem se a na Pavla jsem vletěla. Řekla jsem mu, že jsem nezasahovala do jejich hádek a do ničeho jsem se nemontovala, ale že moji dceru třískat nebude, a už vůbec ne pod mojí střechou. Zeť dceru neuhodil poprvé.

V tu chvíli jsem byla tchyně, která se plete do věcí, do kterých jí nic není, a že se tedy odstěhují. Prostě otočil všechno proti mně.

Dcera chce manželství udržet, a to znamená stěhování

Když jsem asi za týden dělala na zahradě, přišel zeť za mnou a oznámil mi, že se za měsíc stěhují. Na moji otázku, jestli má v plánu moji dceru zase uhodit, jen odsekl, že do toho mně nic není. Držela jsem v tu chvíli zrovna lopatu, kterou jsem nabírala hlínu, a věřte mi, moc nechybělo a vzala jsem ho tou lopatou po hlavě.

Teď mám necelý měsíc na to, abych dceru přesvědčila, že to, co se děje v jejich manželství, není normální a že by měla svého manžela nechat jít samotného. Je to ale tenký led. Chci dceři pomoct, ale zároveň nechci, aby si myslela, že jí chci řídit život. Snad se mi podaří otevřít jí oči dřív, než bude pozdě.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.