Foto: Nextfoto, Václav Klaus a Livia Klausová na premiéře filmu Livia
Rodinná chalupa Klausových v jihočeských Prudicích se znovu ocitla v pozornosti. Nejen kvůli soukromým vzpomínkám Livie Klausové, ale i proto, že na ní je dobře vidět rozdíl mezi pojetím práce mezi manželi.
Když se v posledních dnech znovu připomněl příběh stavení u Tábora, na In-Lifestyle nás nezaujala jen nostalgie kolem chalupaření. Zajímavější je kontrast, který se kolem manželů Klausových táhne už desítky let, ona stavěla, opravovala a zedničila, on si i dnes spojuje aktivní život hlavně s psaním, přednášením a veřejným vystupováním.
Chalupa v Prudicích není víkendová kulisa, ale kus rodinné historie
Podle Primy Zoom koupili Klausovi chalupu v Prudicích už v roce 1972. Nejde tedy o žádnou novostavbu, ale o místo, které s rodinou prošlo víc než padesáti lety. Livia Klausová v souvislosti s chalupou připomněla i atmosféru normalizačních let, kdy podobné stavení pro mnoho rodin znamenalo možnost na chvíli zmizet z města a udělat si věci po svém.
Právě tady je dobře vidět, proč tohle téma funguje i dnes. Chalupa totiž není jen soukromý detail z života bývalého prezidenta. Je to obraz generace, která si hodně věcí musela doslova odpracovat vlastníma rukama. A v případě Klausových to platilo dvojnásob.
Jak bydlí Miloš Zeman: Moderní vila ho stála všechny úspory. „Mám pocit, že jsem v lese,“ pochvaluje si
Livia stavěla, Klaus četl odborné texty
Livia Klausová otevřeně popsala, že hlavní tíha prací ležela na ní. Bývalý prezident pomáhal hlavně na začátku při těžších pracích, třeba při bourání staré stodoly. Jinak ale podle jejích slov spíš seděl na zahradě s články a knihami. Je to úsměvná historka, ale zároveň dost výmluvná. V jedné větě shrnuje partnerské rozdělení rolí i Klausovo intelektuální zaměření.
Největším symbolem celé chalupy jsou pak kachlová kamna, která Livia postavila svépomocí. Materiál sháněla po inzerátu, jednotlivé kachle převážela a značila, hlínu si podle zveřejněných vzpomínek obstarala přímo na pozemku. Tohle už není drobná romantická epizoda do rodinného alba. Spíš připomínka, že za obrazem veřejně známé rodiny stála velmi konkrétní a fyzická práce.
Klaus o důchodu mluví po svém. Pobírá ho, ale odchod z veřejného života odmítá
Aktuální rozměr celé věci dodává to, že Václav Klaus se v nedávné době vyjadřoval ke svému důchodu. Na svém webu Klaus.cz zveřejnil jeden z rozhovorů, v němž uvedl: „Denně chodím ráno do práce, nedovedu si představit, co bych jinak dělal.“ Jedním dechem dodal: „Ale starobní důchod pobírám, nevím, proč bych neměl.“
Na In-Lifestyle jsme si všimli ještě jedné věci. Když Klaus mluví o svém zdraví, uvádí, že čím hůř se mu chodí, tím snáz může sedět, psát nebo přednášet. I tady je vidět, že na nějaké velké aktivní chalupářství to u něj nevypadá. Někdo si možní rád představuje bývalé státníky v zahradním křesle na venkově, on sám se dál stylizuje hlavně do role autora a komentátora.
Vedle starobního důchodu má i rentu exprezidenta
Do celé debaty patří i fakt, na který už dříve upozornil iROZHLAS. Po odchodu z funkce získal Václav Klaus jako bývalý prezident zákonnou doživotní rentu 50 tisíc korun měsíčně a příspěvek na provoz kanceláře ve stejné výši. To není spekulace ani odhad, ale dlouhodobě známý rámec vyplývající z postavení bývalých hlav státu.
Když se dnes mluví o Klausově „důchodu“, nejde jen o běžnou penzi v obecném slova smyslu. Jeho finanční a společenská situace je zcela odlišná od většiny seniorů. Právě proto působí zajímavě, že se ve svých vyjádřeních stále vrací k práci jako k hlavní životní jistotě, ne k odpočinku. I když by si ho mohl dovolit.
Chalupa a důchod dohromady ukazují starý, ale pořád čitelný model
Oficiální profil na Hrad.cz připomíná, že Václav Klaus se narodil 19. června 1941 a po odchodu z prezidentského úřadu zůstal veřejně činný. Když si vedle toho postavíme příběh prudické chalupy, získáme celkem jasné obrázek. Na jedné straně venkovské zázemí, rodina a desítky let stejného místa. Na druhé straně muž, který se ani ve vyšším věku nechce definovat jako penzista v klasickém smyslu.
Chalupa Klausových nepůsobí jako sentimentální kulisa, ale jako docela přesný odraz jejich života. Livia ji budovala rukama, její muž v ní byl spíš pozorovatelem s textem v ruce. A podobně to vypadá i dnes, ona je spojovaná s domovem a rodinným řádem, on hlavně s názory, kanceláří a veřejným prostorem. Chalupa v Prudicích zůstává důležitým bodem rodinné mapy, ale Klausova definice aktivního života se odehrává jinde než u kamen nebo na zahradě.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat