Andrej Babiš má velký strach o své blízké: Vynadal novinářům za útoky na dceru i Zicklerovou a Češi reagují

Premiér Andrej Babiš si na tiskové konferenci opět vyřizoval účty s novináři. To, co někteří dělají, je podle něj naprosto odporné a nehorázné.

Andrej Babiš se rozohnil na tiskové konferenci po jednání vlády, což nám na In-Lifestyle neuniklo. Trnem v oku mu byli někteří novináři. Vyjmenoval články, které se v poslední době o něm nebo činnosti vlády napsaly, a domnívá se, že jsou minimálně manipulativní. Vyjádřil také obavy o své spolupracovníky i blízké. Vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha už si prý musela vzít ochranku.

Redaktoři se ptají na děti jeho spolupracovníků

Napjaté vztahy mezi politiky a novináři přitom nejsou ničím novým. V posledních letech ale působí dojmem, že se vzájemná nedůvěra ještě prohlubuje. Politici obviňují média z účelových útoků, novináři naopak tvrdí, že pouze plní svou kontrolní roli vůči lidem ve veřejných funkcích.

Andrej Babiš na články nebo reportáže, které se mu zdají manipulativní, zavádějící nebo lživé, začal v poslední době častěji upozorňovat. A nebylo tomu jinak ani při poslední tiskové konferenci po jednání vlády. Obzvlášť ho nadzvedlo chování některých z nich, které jde podle něj už opravdu za hranu a dostává se do osobní roviny. „Redaktoři se ptají někde na vesnici sousedů paní Zicklerové, jestli se dobře stará o své dítě, dobře slyšíte, tak to mi přijde naprosto odporné a nehorázné,“ řekl premiér. Zmínil ale i svou dceru Vivien či vedoucí úřadu vlády.

Tomáš Matonoha se rozohnil kvůli českým politikům: Drsná slova o buranství vyvolala bouřlivé diskuze

Kde končí veřejný zájem a začíná senzace?

Tady se nabízí otázka, kterou si klade stále více lidí. Kam až by měli novináři při své práci zajít? Veřejnost bezpochyby očekává, že budou kontrolovat politiky, odhalovat problematické kauzy a upozorňovat na možné střety zájmů. Jenže mnohem složitější je situace ve chvíli, kdy se pozornost začne přesouvat na rodinné příslušníky, děti nebo lidi z blízkého okolí.

Novinářská etika stojí na jednoduchém principu: informace by měla mít jasný veřejný význam. Pokud se zkoumá něco, co může ovlivnit výkon veřejné funkce, většina lidí to chápe jako legitimní součást práce médií. Pokud ale pozornost míří na osoby, které s politikou nemají přímou souvislost, začínají se objevovat pochybnosti, zda nejde spíše o snahu získat pozornost prostřednictvím nějaké senzace.

Politici a média se navzájem potřebují

Paradoxní je, že politici i novináři jsou na sobě do určité míry závislí. Média potřebují informace od politiků a politici zase potřebují média, aby mohli oslovovat veřejnost. Ačkoli i toto soužití se s rozvojem moderních technologií mění. Sociální sítě umožňují politikům oslovovat lidi přímo, čehož také zhusta využívají.

Role tradičních médií je ale dosud dostatečně výrazná, a i proto mezi oběma stranami panuje téměř permanentní konflikt. Každá kritická reportáž bývá označována za útok, zatímco novináři argumentují tím, že pouze plní svou práci. Ve výsledku pak běžný člověk často jen sleduje další kolo vzájemného obviňování a přemýšlí, komu vlastně ještě věřit. A ztráta důvěry je asi největším problémem celé této nekončící války mezi politiky a médii.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webu YouTube ÚřadVládyČR

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.