Angličtina opět jako politická zbraň: Vášně kvůli projevu Filipa Turka v Bruselu budí Nerudová i Zdechovský

Europoslankyně Danuše Nerudová si rýpla do Filipa Turka zveřejněním sestřihu jeho vystoupení v angličtině. Narážkou na legendární „zkusit šůšn“ připomněla, jak silným tématem může být jazyková jistota politiků a jak snadno se dá proměnit v politickou zbraň.

Redakci In-Lifestyle.cz neunikl příspěvek Danuše Nerudové, která si poměrně razantně rýpla do Filipa Turka a jeho angličtiny na jednáních v Bruselu. Ironické rýpnutí do jazykové vybavenosti vládního zmocněnce spolu se sestříhaným videem z vystoupení Filipa Turka velkou část veřejnosti pobavilo.

Danuše Nerudová a jazykový pranýř Filipa Turka

Stačilo půlminutové video a ironický komentář. Danuše Nerudová na sociálních sítích sdílela sestřih vystoupení Filipa Turka v Bruselu, kde vystoupil na ministerské radě, a doprovodila jej narážkou, která v českém prostředí okamžitě rezonuje. Výrok „zkusit šůšn“ totiž patří k těm, které zlidověly – původně šlo o nepříliš povedenou anglickou formulaci, jež se časem proměnila v symbol jazykového přešlapu na veřejnosti.

Právě tato kulturní zkratka dodala celé situaci další rozměr. Nešlo už jen o konkrétní výkon jednoho politika, ale o připomenutí širšího fenoménu: jak citlivě české publikum vnímá jazykovou vybavenost svých zástupců, zejména když vystupují na evropské scéně.

Vládní zmocněnec reprezentuje ČR v Bruselu. Best OF. Nechybělo málo a došlo i na zkusit šůšn. pic.twitter.com/b50xZtfOtj

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) March 17, 2026

Angličtina není ten hlavní problém

Pohled ze zcela jiné perspektivy pro magazín In-Lifestyle přidal europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten připustil, že by Turkovu angličtinu nekritizoval. Kritizoval by spíše to, že se daného jednání účastnil Filip Turek, a ne příslušný ministr. Samotnou úroveň angličtiny by však podle svých slov nebral jako důvod k „tepání“.

Jeho pohled tak připomíná, že vedle formy existuje i obsah – a že politická odpovědnost se neodvíjí jen od jazykové zdatnosti. „50 % lidí v EU má angličtinu ještě horší a 20 % anglicky nemluví vůbec. Pak záleží na tom, zda se dovedou domluvit s pomocí technologií a zda obsahu porozumí. Turek je pro tato jednání ale jednoznačně nekompetentní. Je nekompetentní, ale ne kvůli jazykové vybavenosti. Na těchto jednáních by měl být ministr životního prostředí,“ řekl naší redakci europoslanec Tomáš Zdechovský.

Když politika zní cizí řečí: mezi ironií a podstatou sdělení

Příspěvek, který sdílela Danuše Nerudová, tak získává širší rámec. Nejde jen o to, kdo jak mluví anglicky, ale i o to, kdo má v danou chvíli mluvit. V evropské politice totiž forma a obsah splývají víc, než by se mohlo zdát. Jazyk je vizitkou, ale zastupování státu je především otázkou odpovědnosti.

Sociální sítě přesto dál zvýhodňují jiný typ sdělení. Krátké, úderné a často ironické momenty mají větší šanci zaujmout než složitější debata o kompetencích a rolích. I proto se z jazykového detailu může stát hlavní téma.

Možná i proto podobné situace rezonují víc, než by odpovídalo jejich reálné váze. Nejde jen o to, co a jak bylo řečeno, ale kdo to řekl, kde a jak to znělo.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací na síti X