Foto: Nextfoto, Petr Pavel během druhého kola prezidentských voleb ve Forum Karlín
Jeden zdánlivě obyčejný obrázek doplněný o číslo a během pár hodin tomu věří tisíce lidí. Pravda přitom vypadá úplně jinak.
Je až s podivem, jak neuvěřitelně snadno se dneska šíří informace, které s realitou nemají ani za mák společného, jak jsme v redakci In-Lifestyle.cz zaznamenali. A co je možná ještě horší – jak ochotně jim vlastně lidé věří, aniž by si pravdivost alespoň ověřili. Nedávný příklad kolem důvěry v prezidenta Petra Pavla to ukazuje až překvapivě jasně.
Když čísla klamou
Na sociálních sítích se začala šířit grafika, která tvrdila, že prezidentovi důvěřuje pouhých 28 % lidí, zatímco 68 % ne. Příspěvek působil přesvědčivě, měl „oficiální“ vzhled a byl doplněný o ironickou poznámku o „úžasných číslech pro prezidenta“. Jenže realita je úplně jiná. Podle skutečných průzkumů je situace přesně opačná. Data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukazují, že prezidentovi důvěřuje 62 % lidí, zatímco nedůvěru vyjadřuje 34 %. Podobná čísla přinesla podle iRozhlasu i agentura STEM.
Navíc pokud jde o jeho budoucnost, sám prezident se nebrání kandidatuře i pro následující volební období. „Bude-li poptávka u občanů a bude dostatečná podpora pro zvolení a zdraví moje a mojí rodiny, účast velice silně zvážím,“ uvedl v bilančním rozhovoru pro ČT24.
Když politická rivalita přesáhne do osobní roviny: Zdechovský na slova Konečné o fobii z žen reaguje s klidem
Proč lidé tak snadno uvěří
Nejhorší je, že ani není nejznepokojivější samotná falešná informace, ale to, jak rychle se uchytí. Proč vlastně lidé uvěří číslům, která si během pár vteřin mohou ověřit? Odpověď je primitivní a nepříjemná. Protože většina z nás jednoduše necítí potřebu to udělat. Sociální sítě jsou založeny na emocích, bohužel ne na faktech. Pokud informace zapadá do našeho názoru, máme tendenci ji přijmout, aniž bychom na ní víc přemýšleli. A pokud navíc vypadá „důvěryhodně“, často ji ještě sdílíme dál.

Velkou roli hraje i takzvaný potvrzovací efekt. Lidé rádi věří tomu, co potvrzuje jejich vlastní pohled na svět. Pokud někdo prezidenta podporuje, bude spíš sdílet pozitivní čísla. Pokud ho naopak odmítá, snadno uvěří zprávě o jeho údajně nízké popularitě. Tady vzniká problém. Fakta přestávají být důležitá. Důležitější je pocit, že „to odpovídá tomu, co si myslím“.
Reakce lidí začínají smíchem a končí naštváním
Pod falešnými čísly se objevují velmi rozdílné reakce. Někteří lidé se baví, jiní jsou pobouření. Často se objevují komentáře jako: „Tohle je přesně ono, konečně pravda,“ nebo naopak: „Jak tomu může někdo věřit?“ Každý si zkrátka vybírá svou „pravdu“. A mezitím se původní informace – ať už pravdivá, nebo ne – šíří dál. S každým komentářem, s každým souhlasem či rozhořčením se dosah příspěvku zvyšuje.
Dřív bylo ověřování informací složitější. Dnes máme zdroje na dosah ruky. A přesto to dělá jen málokdo. Možná je to pohodlností. Možná je to i únavou z obrovského množství informací. A možná i tím, že lidé už ani nečekají, že by vše mohlo být pravdivé. Jenže právě to je nebezpečné. Reálná data pak bohužel ztrácejí svoji hodnotu.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ČT24, Demagog, iRozhlas, CVVM