Krutý osud Jiřího Schelingera: Nad smrtí legendárního zpěváka dodnes visí otazníky

Jiří Schelinger by letos 6. března oslavil 75 let. Ale i když zemřel tento zpěvák mladý, už v roce 1981, jeho písně se dál objevují na streamech i v nových reedicích. Zapomenutý rozhodně není ani případ jeho úmrtí.

Dalo by se říct, že u Schelingera čas nefunguje úplně standardně. Zatímco některé hlasy zestárnou a jiné zůstanou někde v archivu, ten jeho pořád zní překvapivě současně, syrově, snadno rozpoznatelně a dost silně i pro posluchače, kteří jeho vrcholná léta nezažili. Možná k tomu přispívá i jistá aura tajemna, která se objevila kolem jeho smrti, již někteří považují za nejasnou dodnes. Na In-Lifestyle připomínáme jak Schelingerovy kariérní úspěchy, tak podivné okolnosti jeho odchodu.

Tvorba, která nezůstala jen u jednoho hitu

Jiří Schelinger začínal hodně brzy. Podle české Wikipedie hrál nejdřív na klavír, později přešel ke kytaře a prošel skupinami Nothing But Nothing, The Happy Five i Faraon. Právě s Faraonem natočil v roce 1972 zásadní píseň Holubí dům. O rok později pak zamířil do kapely Františka Ringo Čecha, která chtěla, jak se tehdy uvádělo, přitvrdit zvuk.

To byl podstatný zlom. Schelinger totiž nebyl jen zpěvák několika rádiových evergreenů. Vedle alba Nemám hlas jako zvon z roku 1975 přišlo i Hrrr na ně… z roku 1977, které bývá označováno za první hardrockové album svého druhu u nás. K Holubímu domu se tak postupem času přiřadil i Švihák lázeňský, Jsem prý blázen jen nebo Jahody mražený.

Zuzanu Ondrouchovou z filmu Vrah skrývá tvář potkal krutý osud: Ve 27 letech podlehla vážné nemoci

V tom je Schelingerův přesah

Řada českých zpěváků 70. let měla jeden hit. Schelinger k tomu ale přidal ještě tah na tvrdší polohu, která v domácí popové scéně tehdy rozhodně nebyla samozřejmostí. Rockový rádio připomíná, že chtěl hrát tvrdší rock a právě tím vyčníval i v době, která podobným hudebním výbojům příliš nepřála. V tom je jeho dnešní síla, nezněl uhlazeně ani bezpečně.

Na digitálních platformách navíc jeho katalog dál žije. Na Spotify jsou dostupné reedice i výběry a Qobuz uvádí mimo jiné kompilace Holubí dům, Singly 1972–1978 nebo Jahody Mražený. To není drobnost. U interpretů, kteří zůstali už jen vzpomínkou jedné generace, podobná průběžná přítomnost většinou rychle slábne.

Smrt, kolem níž zůstaly otazníky

Schelinger zemřel 13. dubna 1981 v Bratislavě, bylo mu pouhých 30 let. Okolnosti jeho smrti dodnes nejsou zcela vyjasněné, ale je fér zůstat jen u ověřeného rámce. Jisté je datum úmrtí a také to, že zemřel po skoku do Dunaje. Jeho tělo bylo objeveno až o pár týdnů později u maďarských hranic. Objevovaly se dohady, že mohlo jít o vraždu, sebevraždu i nešťastnou náhodu.

Schelingerův bratr Martin pro Aha! řekl: „Tehdejší Veřejná bezpečnost se pokusila případ rychle uzavřít a za bratrovo tělo bylo prohlášeno tělo cizího neznámého muže, který měl být z Dunaje taktéž vytažen. Po letech jsem získal pitevní zprávu popisující tělo Jiřího jinak, než ve skutečnosti byl, příčinou smrti měl být údajně infarkt. Totožnost těla nikdy nebyla určena žádným rodinným příslušníkem. Závěr, že se jedná o bratra, byl učiněn na základě zubařské karty. Ale jak to doopravdy bylo, tak to se nikdo nikdy nedoví. Nikdo u toho nebyl, nikdo to neviděl.“

Právě tady se zrodil mýtus, který celý příběh doprovází dodnes. Jenže někdy tím ustupuje do pozadí podstatnější věc: jak mimořádně rychle stihl během necelé dekády proměnit český rockový zpěv. A to je stopa, která zůstává mnohem hmatatelnější než legendy.

Rodina a méně známá soukromá linka

Veřejnost si často vybaví zmíněného bratra Milana Schelingera, který o odkazu slavnějšího sourozence dlouhodobě mluvil, v podstatě až do své smrti v roce 2023. Méně se připomíná, že Jiří Schelinger po sobě zanechal i dceru Andreu. Její soukromí ale nikdy nebylo součástí veřejné prezentace v takové míře jako otcova kariéra. Nicméně na něj pro Novinky vzpomínala jako na laskavého, hodného a spravedlivého člověka s krásným hlasem.

Možná i proto dnes Schelinger působí jinak než řada jiných hvězd minulosti. Nejen jako tragický příběh, ale hlavně jako interpret, který po sobě nechal jasně čitelnou hudební stopu. Ta se letos, při jeho nedožitých 75. narozeninách, připomíná vlastně sama.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.