Foto: NextFoto, Karel Gott na koncertu Hej mistře basů v Lucerně
Podle informací, které jsou dnes k dispozici, platil Karel Gott za mimořádně výdělečný fenomén. Těžil totiž z přístupu na trh, kam se většina kolegů vůbec nedostala.
Karel Gott vydělával vždycky hodně. Nicméně tu nešlo jenom o jeho talent a přízeň publika. Zlatý slavík totiž nebyl odkázaný jenom na československé honoráře, jako jeho kolegové. Karel Gott se totiž díky systému dostal do míst, o kterých se ostatním umělcům ani nesnilo. Na In-Lifestyle jsme se na jeho výdělky podívali blíže.
Za jeden večer víc než jiní za celý měsíc
Průměrná mzda se v Československu v 80. letech pohybovala zhruba mezi 2 500 a 3 000 Kčs měsíčně. Což je kontext, který snadněji ukáže, jak výjimečné Gottovy příjmy byly. CNN Prima NEWS připomíná, že za jedno vystoupení v západním Německu si totiž v roce 1982 s Orchestrem Ladislava Štaidla účtovali zhruba 160 tisíc korun.
Ty samozřejmě nešly do Gottovy kapsy všechny, jak ale uvedl Ondřej Soukup, byla to valná část. Podle ní měl Gott z koncertu 70 procent, zatímco sám Soukup tehdy dostával 2,5 procenta, tedy asi 250 západoněmeckých marek, v přepočtu přibližně 4 000 korun. I tato vedlejší částka byla tehdy nad měsíčním příjmem řady zaměstnanců. A přitom nešlo o hlavní hvězdu večera.
Kolik vydělávaly největší české celebrity za socialismu: Menšík a další byli od Gotta na míle daleko
Rozhodující nebyla jen sláva doma, ale hlavně možnost jezdit ven
Karel Gott nebyl za socialismu výjimečný jen proto, že prodával desky a vyprodával sály. A to iROZHLAS připomíná, že za život prodal desítky milionů desek a vydal téměř tři stovky alb. Výjimečný byl tím, že mohl dlouhodobě vystupovat i v západním Německu, tedy na trhu s úplně jinou kupní silou.
V redakci považujeme za podstatné ještě něco jiného: socialismus sice navenek mluvil o rovnosti, u kulturních hvězd ale fungoval velmi selektivně. Kdo měl důvěru režimu, jazykovou vybavenost a exportní potenciál, mohl se dostat k příjmům, které byly pro běžného člověka nedosažitelné. Gott zpíval německy, měl zázemí silného orchestru a dokázal obstát i mimo československý prostor. Taková kombinace nebyla zrovna běžná.
A o tom, že nešlo o nafouknutý mýtus, svědčí i sdělení již zesnulého zpěváka Vítězslava Vávry. Ten pro CNN Prima News uvedl, že za jeden prodaný nosič dostával 22 haléřů, což při statisícových prodejích znamenalo slušné peníze. A Karel Gott už tehdy prodával miliony svých desek.
Na druhou stranu je nutné uvést, že vysoký honorář ještě automaticky neznamenal volné nakládání s penězi. Část výplat ze zahraničí totiž šla přes bony nebo přes systém, který měl devizy pod kontrolou. Jinými slovy: vydělat bylo možné hodně, ale cesta peněz byla za minulého režimu složitější než dnes.
Jak se Gottovy částky jeví ve srovnání s pozdější dobou
Po roce 1989 se pravidla změnila, ale ne hned ve prospěch všech. Jak například uvedl producent František Janeček v knize Takový byl Karel Gott, krátce po revoluci bral Mistr za vystoupení jen 2 000 korun a nabídka na koncert za 100 000 korun mu tehdy připadala skoro neuvěřitelná. Ukazuje se tedy, že i obrovská hvězda měla po změně režimu na čas problém s návratem na trh.
Později se ale k vysokým částkám vrátil. V dalších letech si díky schopnosti vyprodávat velké haly mohl říkat o vyšší stovky tisíc korun za vystoupení. A příjmy neskončily ani po jeho smrti, na tantiémách získávají podle Blesku pozůstalí několik milionů korun ročně. To je částka, která dobře ukazuje, že Gottův ekonomický význam dávno přesáhl běžný koncertní honorář.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat