Foto: Vojtěch Dostál / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0, starý dům
Připravili jsme kvíz pro každého, kdo má pocit, že česká příjmení má v malíku. Víte, proč je Novák vůbec nejrozšířenější v zemi a odkud se vzal Svoboda nebo Kučera? Teď je prostor to zjistit.
Každý z nás nějaké příjmení nosí, málokdo se ale zamyslí nad tím, odkud vlastně pochází. Dnes je bereme jako samozřejmost, ve středověku však lidé často vystačili jen s křestním jménem. Jak přibývalo obyvatel, bylo potřeba jednotlivé osoby od sebe lépe odlišit. Začaly proto vznikat přezdívky podle povolání, vzhledu, povahy, místa, odkud člověk pocházel, nebo třeba podle jména jeho otce. Z těchto označení se postupně stala dědičná příjmení. V našem kvízu na In-Lifestyle jsme se zaměřili na ta nejobvyklejší.
Novák, Svoboda, Dvořák – co je za těmi jmény
Podle dat Ministerstva vnitra je v Česku nejčastějším příjmením Novák. Když se započítá i ženská varianta Nováková, jde o víc než 68 000 lidí. Následují Svoboda, Novotný a Dvořák. Důvod, proč se právě tato jména drží na špici, je přitom docela přímočarý. Novák původně označoval nově příchozího, tedy člověka, který se do vesnice přistěhoval. A protože podobný „novák“ byl tehdy skoro v každé obci, jméno se rozlezlo po celé zemi.
Příjmení v dnešní podobě se u nás ustálila až na konci 18. století. Do té doby lidem obvykle stačilo křestní jméno, jenže s rostoucím počtem obyvatel přestalo být praktické. Začala se používat takzvaná příjmí – přezdívky odvozené od řemesla, původu, vzhledu nebo třeba povahy. Kovář, Krejčí, Bednář. Ale také Černý, Malý nebo Veselý. Časem se z těchto označení stala dědičná příjmení, jak je známe dnes.
Kvíz pro milovníky češtiny: 10 otázek na slovní zásobu odhalí, kdo patří mezi jazykové experty
Někdy šlo o dost konkrétní nápovědu. Řemeslníci dostávali jména i podle nástrojů nebo výrobků, a tak vznikla příjmení jako Cvoček, Žemlička nebo Klobása. Kdo měl výraznější postavu, mohl skončit jako Buchta. Fyzické rysy zase přinesly jména typu Nosák, Hlava nebo Hnát. A vesnice si uměla pamatovat i jednu mimořádnou historku – podle Prima Zoom prý jeden z předků rodu Vyskočilů získal příjmení poté, co při hospodské rvačce vyskočil oknem.
Česká příjmení jsou pestřejší, než se zdá
Čeština má jednu z nejpestřejších zásob příjmení v Evropě. V roce 2016 bylo evidováno zhruba 65 000 unikátních příjmení. Jenže rozložení po republice není všude stejné. Český rozhlas připomíná, že Novákovi nemají prvenství napříč všemi kraji. V Jihomoravském kraji vedou Svobodové, v Plzeňském kraji Černí a na Vysočině Dvořákovi. Pospíšilové mají navrch v Olomouckém kraji, jinde se mezi nejčetnější příjmení většinou ani neprobojují.
Při hádání původu příjmení ale dnešní čeština často mate. Procházka nemusí být člověk, který rád chodí na dlouhé vycházky. Svoboda také nemusí znamenat jen vztah k volnosti, jak bychom si dnes snadno domysleli. Významy bývají svázané s dobovou češtinou a staršími souvislostmi, které už dnes znějí cize. I proto jsou podobné kvízy zrádné, ale pořád docela zábavné. Zkusili jsme pro vás jeden připravit. Uvidíte, jestli poznáte, co jednotlivá příjmení skutečně znamenají, a jestli rodinné vyprávění sedí s tím, co uvádějí jazykové příručky.
Kvíz: Znáte původ nejčastějších českých příjmení?
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle, podklady z veřejně dostupných informací na webech Wikipedie, Český rozhlas, PrimaZoom
Přidejte svůj názor
Komentovat