Foto: Andreas th / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0, velikonoční vejce
Pro dnešek jsme připravili kvíz, který prověří, jak dobře znáte české tradice, svátky i lidová rčení. Možná máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Jenže i zdánlivě známé věci umí zamotat hlavu.
Česká kultura se vyvíjela na hranici slovanského východu a germánského západu. Právě z toho vznikla pestrá směs zvyků, které se u nás drží po generace. Řada z nich má kořeny hluboko v předkřesťanské době, jenže dnes už často vypadají jako běžná křesťanská tradice. Pod povrchem je to ale starší příběh.
Česká historie tradic a zvyků
Stačí připomenout Čarodějnice, které se slaví 30. dubna. Pálení ohňů a symbolické vyhánění zimy vychází z pohanských rituálů spojených s příchodem jara. Dnes se u ohňů obvykle opékají klobásy, někde se zpívá, jinde už je to spíš sousedské setkání než obřad. Smysl zůstal. Přivolat teplejší období a dát sbohem tomu, co má skončit. Podobně funguje i Masopust, česká varianta karnevalu před půstem. Vesnicemi dřív procházely průvody masek a kostýmů, tradice sahá minimálně do středověku a na některých místech na Moravě přežívá dodnes.
Velikonoce stojí trochu stranou, jsou samy o sobě zvláštní kapitolou. Pomlázka, tedy svazek vrbových proutků, se na Velikonoční pondělí používá k symbolickému šlehání dívek. Slovo „pomlázka“ znamená doslova „omlazovač“. Lidová tradice tomu přisuzovala zdraví a mládí. Dívky na oplátku dávaly vajíčka nebo uvazovaly na proutek stuhu. A červená barva, která se s Velikonocemi často pojí, symbolizuje radost, zdraví a nový život přicházející s jarem.
Kvíz o postavách z českých filmů: Kdo správně přiřadí všech 10 hrdinů, ten má vynikající přehled
Pak jsou tu ještě svátky jmen. V českém kalendáři má každý den přiřazené konkrétní jméno a lidé slaví nejen narozeniny, ale i svátek. Dostanou květinu, drobný dárek nebo pozvání na skleničku. Kdo na svátek kolegy nebo souseda zapomene, většinou si toho všimne dřív, než by chtěl. Pro cizince je to ale zvyk, který vůbec nemusí být samozřejmý.
Pranostiky a rčení: lidová moudrost, nebo jen dobře zapamatovaná zkušenost?
Česká lidová slovesnost je plná pranostik, které původně sloužily jako praktický průvodce hospodářským rokem. Hromnice připadající na 2. února jsou spojené s celou řadou předpovědí počasí, podobně jako americký Groundhog Day. Říká se, že když o Hromnicích svítí slunce, zima se ještě protáhne. Spolehlivost těchto předpovědí je ovšem dost sporná. Spíš než meteorologii připomínají kolektivní paměť. I tak mají svoje kouzlo.
Zajímavé je, jak pevně jsou pranostiky navázané na jména světců. Svatý Josef 19. března, Medard 8. června nebo Bartoloměj 24. srpna – každý z nich má v lidové tradici vlastní předpověď počasí nebo hospodářskou radu. Tohle propojení církevního kalendáře a zemědělského roku bývalo po staletí součástí běžného života na venkově.
Kvíz: Jak dobře znáte české tradice, svátky a lidová rčení?
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle, podklady z veřejně dostupných informací na webech Wikipedia, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikicitáty, Liturgie, MyCzechRepublic, Talkpal,
Přidejte svůj názor
Komentovat