Miloš Zeman zvažuje další kandidaturu na prezidenta: Češi se hádají, zda je to dobrý nápad

Miloš Zeman promluvil o návratu na Hrad. V čerstvém rozhovoru připustil, že ho další kandidatura pořád láká. 

V redakci In-Lifestyle jsme tentokrát neměli pocit, že jde jen o další zemanovskou poznámku pro titulky médií. Jeho slova o možné kandidatuře zazněla totiž ve chvíli, kdy je další prezidentská volba ještě daleko, ale mezi politiky se samozřejmě už tak opatrně zkouší, kdo by se jednou mohl postavit proti Petru Pavlovi. Mluvit se nicméně nemá jenom o jménech jako takových. Na stole jsou i pravidla, která za běžného provozu skoro nikdo neřeší.

Zeman si dveře úplně nezavřel

Bývalý prezident v rozhovoru pro iDnes uvedl, že ho třetí pokus o kandidaturu na Pražský hrad láká a že o něm někde „v koutku duše“ přemýšlí. Hned k tomu ale přidal poměrně rozumný argument, který je v kolonce proti. Připomněl svůj věk, 82 let, a poznamenal, že nechce být „českým Bidenem“. Za nás můžeme říct, že to byla jedna z nejrozumnějších vět, kterou kdy pronesl.

Důležité je ale i to, co neřekl. Kandidaturu neoznámil, ale na druhou stranu ji ani neodmítl. Napůl otevřené dveře a napůl ústup, to bývá docela účinným způsobem, jak se lidi snaží otestovat vody. U Zemana zvlášť. Patří k politikům, kteří vždycky dobře věděli, co jejich jméno spustí, ještě než dopovědí větu.

Ivan Bartoš vzteky bez sebe: Babiš se podle něj k Pokorné zachoval jako buran, čímž spustil vášnivé debaty

Co mu česká pravidla opravdu dovolují

Právně vzato nejde tak úplně o nesmysl, jak jsme na In-Lifestyle dohledali. Ústava České republiky v článku 57 stanoví, že nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Podstatné je tam právě ono „za sebou“. Zeman už dvě funkční období v úřadu strávil, po jejich skončení mu ale samotný ústavní text další pokus automaticky nezakazuje.

Ani základní podmínky kandidatury nejsou nastavené tak, že by ho předem vyřazovaly. Podle informací Ministerstva vnitra musí být kandidát občanem České republiky, musí být volitelný do Senátu a splnit nominační požadavky. Řečeno méně úředně: zákon se ptá na občanství, způsobilost a podpisy. Horní věkový limit v něm není.

Jak to mají s věkovou hranicí jinde?

Horní věková hranice pro kandidaturu na prezidenta existuje, ale ve světě je poměrně neobvyklá. Například ústava Beninu dle Peacemarkeru stanovuje, že kandidát na prezidenta nesmí být v době podání kandidatury starší 70 let. Takové omezení se obvykle zdůvodňuje snahou zajistit, aby člověk ucházející se o nejvyšší ústavní funkci byl schopen zvládat její náročnost. Zároveň ale nejde o běžné pravidlo, mnohem častější je pouze stanovení minimálního věku. 

Zajímavým příkladem bylo také Tunisko. Ústava z roku 1959 stanovovala pro prezidentské kandidáty věk nejméně 40 a nejvýše 75 let. Pozdější ústavní úpravy však horní hranici odstranily; současná tuniská ústava z roku 2022 stanovuje pouze minimální věk 40 let.

Debata o Zemanovi však nestojí jen na otázce, zda by ještě dokázal vytáhnout své voliče a proměnit známé jméno v reálnou kampaň. Jde i o to, jestli má Česko u nejvyšší ústavní funkce dost přesně vymezené mantinely pro dobu, kdy kandidáti stárnou a politika se čím dál víc lepí na jednotlivé osobnosti.

Česká zkušenost se Zemanem není nejlepší

Navíc tvářit se, že by šlo o kandidáta s výstavní minulostí, by bylo dost nepřesné. Zemanovo prezidentství doprovázely opakované spory o jeho zdravotní stav, o roli lidí v jeho okolí, kupříkladu Nejedlého, jenž má vazby na Rusko, jak uvedlo CNN Prima NEWS, i o to, kdo má v napjatých chvílích skutečně vliv. Ve veřejné paměti zůstaly také momenty, které důstojnosti úřadu opravdu nepomohly, od známého vystoupení u korunovačních klenotů, které tedy údajně mělo být způsobené virózou, přes jeho užívání vulgarismů až po období, kdy se země znovu a znovu dohadovala, v jaké kondici prezident vlastně je.

Při každé zmínce o jeho možném návratu se vrací nejen politická váha jména Miloš Zeman. Vrací se i staré otázky, a nejsou malé. Kdo by byl kolem něj? Jak průhledně by fungovala prezidentská kancelář? A za jak dlouho by se znovu začalo řešit, jestli důležitá rozhodnutí dělá prezident, nebo lidé stojící těsně vedle něj? Při případné kandidatuře jsou ale odpovědi na tyto otázky věcí, kterou si budou muset vyhodnotit sami voliči.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

František Zahradníček