Spor mezi Zdislavou Pokornou a Ministerstvem zahraničí spouští další debaty: Lidé se hádají, kdo je v právu

Ministerstvo zahraničí už podruhé nepustilo reportérku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci. Samotný zákaz je jedna věc. Horší je způsob, jakým s ní státní úřad a lidé z okruhu ministra mluvili – posměšně, osobně a dost za hranou.

Na In-Lifestyle.cz nás na celé kauze nezaujal jen další díl sporu kolem Petra Macinky. Důležitější je něco jiného: z veřejné instituce se tu stává prostor pro osobní pošťuchování s novinářkou. A v tu chvíli už nejde o jednu redaktorku ani o jeden konkrétní titul.

Kauza, která se opakuje a přiostřuje

Ministerstvo Zdislavě Pokorné účast na tiskové konferenci neumožnilo už podruhé, podobná situace nastala letos také v lednu. Tentokrát šlo o tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center. Sama novinářka zveřejnila na Instagramu komunikaci s ministerstvem, v níž zazněla narážka na „alternativní média a konspirační blogy“, pro něž má být tisková konference v náhradním termínu. To už není úřední sdělení v suchém tónu. To je rýpnutí.

Jak také informovaly Novinky, postup ministerstva označil za diskriminační Syndikát novinářů ČR a vyzval také k bojkotu tiskových konferencí v případě, že svůj přístup instituce nezmění a formálně se neomluví. Mělo by být nejspíš samozřejmostí, že oficiální tiskové konference nejsou nějakým místem pro vyřizování osobních účtů. Ale očividně k nim různí lidé přistupují různě.

Nora Fridrichová popsala probíhající spor mezi ní a Andrejem Babišem: Češi se hádají, kdo je v právu

Problém není jen zákaz. Problém je ta chuť ponižovat

Politici bývají s novináři ve sporu odjakživa. Někdy oprávněně – média chybují, tlačí, ptají se nepříjemně a občas jedou až na hraně (a občas i za tu hranu sklouznou). Na druhou stranu ale existují pravidla. Ministr nebo jeho úřad může odmítnout odpověď, může se ohradit, může říct, že otázka je nefér. Nemůže z tiskového oddělení udělat ironický klub pro zasvěcené.

Když se k tomu přidá ještě osobní zesměšňování a podle všeho i AI upravený obrázek plačící novinářky zveřejněný na síti, o němž Pokorná mluvila ve své reakci, dostává celá věc ještě nepříjemnější rozměr. Ne kvůli té technologii samotné. Spíš proto, že státní moc pak působí doslova malicherně.

Když úřad začne mluvit jako troll

Na In-Lifestyle jsme si všimli jedné podstatné věci: podobný styl komunikace není nebezpečný jen tím, že je hrubý. Nebezpečný je hlavně tím, že maže hranici mezi institucí a internetovým účtem, který žije z posměchu. Úřad má jinou váhu než běžný komentující. Když se vysmívá stát, není to jen trapné. Je to signál, že respekt k pravidlům bere jako obtíž.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Zdislava Pokorná (@zdislava_pokorna)

Otázka je, co přijde příště. Dnes Deník N, zítra jiná redakce, pozítří nepohodlný občan. A kdo rozhodne o tom, komu se bude odpovídat a komu ne? Komu se odpoví slušně a formálně, jak to má být, a kdo se bude pranýřovat na internetu a zesměšňovat? Určí to osobní preference politiků, členů vlády, premiéra? Tohle není stavovská hádka novinářů. To je zkouška nervů voličů v demokratickém státu.

Tady nejde o sympatie k novinářce

Někdo může mít k Deníku N výhrady, jiný zase problém přímo se Zdislavou Pokornou. To je v pořádku. Veřejná debata přece není soutěž o všeobecnou oblíbenost. Jenže slušná pravidla se nepoznají podle toho, jak se chováme k lidem, které máme rádi. Poznají se podle toho, jak jednáme s těmi, kteří nám jdou na nervy.

Ve výsledku je na celé kauze nejvíc zarážející jedna věc: ministerstvo zahraničí má reprezentovat stát navenek. Místo toho teď řešíme tón e-mailů, narážky na ‚konspirační blogy‘ a obrázky, které působí spíš jako školní naschvál než výkon veřejné služby. A to je vizitka, kterou si žádný úřad nemůže dovolit brát na lehkou váhu.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Richard Touš

Richard skvěle doplňuje tým naší redakce. Po letech v zahraniční redakci zakotvil v našem magazínu. Specialitou Richarda je vše okolo filmu a herců. Také ovšem sleduje vše, co se ve světě showbyznysu děje. Naši čtenáři jistě ocení jeho neotřelý pohled na svět showbyznysu. Ve volném čase nejčastěji vyrazí na ryby. Rád a dobře vaří.