Foto: Přiba Mrázová, Miroslav Pospíšil / Česká televize, Nemocnice na kraji města
Nemocnice na kraji města se letos znovu objevuje na obrazovce České televize. S reprízou legendárního seriálu se vrátil i detail, který řadě diváků dlouho unikal: slavná nemocnice v Boru ve skutečnosti nemocnicí nebyla.
Seriál, který si lidé dodnes spojují s chodbami, sanitkami a primářem Sovou, stál z velké části na filmové iluzi. A ta byla udělaná velmi přesvědčivě. Na In-Lifestyle bychom chtěli připomenout, kde se Nemocnice na kraji města natáčela, a zeptali jsme se i čtenářů, jak na seriál vzpomínají.
Televizní klasika se vrací, kulisy překvapují i po letech
Původní seriál má 20 dílů a od konce června se znovu vysílá na ČT1, konkrétně si jej diváci mohou pustit v sobotu v podvečer. Právě reprízy znovu otevřely otázku, kde se vlastně příběh primáře Sovy a doktora Blažeje natáčel. Na obrazovce působí areál jako obyčejná okresní nemocnice, realita byla jiná.
Jak uvádí Wikipedie, seriál vznikal v letech 1976 až 1981 podle scénáře Jaroslava Dietla a v režii Jaroslava Dudka. Tvůrci původně počítali s větším využitím skutečné nemocnice v Mostě, kde se herci připravovali na role a část záběrů tam opravdu vznikla. Jenže během natáčení zemřel Karel Höger, původně obsazený do role primáře Sovy, a po jeho smrti převzal ústřední postavu Ladislav Chudík. S tím se změnila i organizace výroby.
Česká televize láká na pokračování kriminálky Docent: Oproti seriálům ze stejné kategorie se výrazně liší
Nejslavnější exteriéry nevznikaly v Mostě, ale v Suchdole
Většina diváků si u budovy známé z Nemocnice na kraji města vybaví hlavní vstup, příjezdy sanitek a pohyb lékařů v areálu. Jenže tyto scény se netočily u nemocnice, ale v areálu tehdejší Vysoké školy zemědělské v pražském Suchdole, dnes České zemědělské univerzity. Strohá architektura školy filmařům vyhovovala a zároveň jim ušetřila složité přesuny mimo Prahu.
Je to detail, který po letech působí skoro symbolicky. Seriál vyprávěl o zdravotnictví a lidských osudech s takovou silou, že diváci přijali univerzitní budovu jako skutečnou nemocnici. Ostatně i ČT Art připomíná, že seriál tehdejší nemocniční prostředí zobrazoval až nezvykle idealizovaně, jako dobře fungující svět odborníků, přestože skutečná zkušenost mnoha lidí byla složitější. Medicínsky byl ale zobrazen velmi věrohodně.
V čem tkví síla seriálu
Nemocnice na kraji města nebyla jen o medicíně. Stála hlavně na postavách, které si lidé pamatují i po desetiletích – primář Sova, Blažej, Štrosmajer, Cvach nebo doktorka Čeňková. Když se k seriálu dnes vracejí, často nemluví jen o ději, ale i o klidu, tempu a atmosféře. Zeptali jsme se našich čtenářů, jak dnes seriál vnímají a jaké jsou případně jejich vzpomínky na něj.
„Vůbec si nevybavím žádný jiný seriál, který by mě kdy tak chytl. Postavy byly dobře promyšlené a jako živé, třeba Ina mě vždycky fascinovala, i když jsem z ní měla divný pocit. Ale bylo to originální, ne jak ty dnešní rádoby vtipné seriály.“ Alena M., Brno
„Pořád se na Nemocnici rád dívám, a to už jsem to sledoval několikrát. Štrosmajerovy hlášky nezestárly ani po letech.“ Zdeněk L., Rakovník
„Nesleduju sice seriál teď, ale pamatuju si, když běžel v televizi, jak jsem byla mladá holka. Seděli jsme u televize celá rodina a těžko popsat ty pocity. Měla jsem nejraději Bety Čeňkovou a primáře Sovu, o něco méně mě zajímaly lékařské věci okolo, vztahy mezi postavami byly pro mě o hodně zajímavější.“ Jiřina Š., Svitavy
Nemocnice na kraji města připomíná dobu, kdy televizní seriál dokázal vytvořit celý svět zcela přirozeně. Stačila dobrá předloha, přesné herectví a kulisa, které lidé uvěřili. A i proto tenhle seriál funguje dodnes, i když slavná nemocnice byla ve skutečnosti univerzita.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat